Hlavotis peckovitý - Cephalotaxus harringtonia

Celý rod hlavotisů je pro nás zajímavý primárně tím, že jej považujeme za tzv. "ovocné jehličnany". Plody jsou totiž podlouhlé pseudopeckovice připomínající "ovoce", které obsahuje velké semeno, obalené masitým nepravým míškem a tuhou slupkou. Právě nepravý míšek pod slupkou se konzumuje, je slizké konzistence, hodně sladké chuti s velmi zajímavou příchutí, která připomíná něco mezi pryskyřicí a rumovou trestí. Zejména v Koreji jsou plody lokálně velmi oblíbené a semena se konzumují jako oříšky, ačkoliv bývají za čerstva nahořklá.

Hlavotis je krásný jehličnan, který má jehlice širší, než naše běžné jehličnany, a jsou téměř vodorovně dvouřadě uspořádány na větévkách. Jsou neopadavé. V domovině dorůstá velikosti malých stromů, ale u nás dorůstá jen několika metrů a dokonce je možné jej udržet řezem nižší, než 1,5 metru a mimo jiné je ideální i na živé ploty, jedlé živé ploty a pro opravdové fajnšmekry pak pro "jedlé jehličnaté živé ploty"! :-)  Roste však poměrně pomalu. Rostlina je ve většině případů dvoudomá, takže nestačí jen jedna rostlina, ale je nutné mít samčí i samičí jedince pro tvorbu plodů, je tedy vhodné vysadit více semenáčků. Zdá se však, že dokáže být opylen druhem Cephalotaxus fortunei (hlavotis Fortuneův) a rovněž je znám pro svůj um, měnit pohlaví i několikrát během života.

Z pěstitelského hlediska jde o středně náročnou rostlinu; volíme spíše chránené stanoviště, mrazuodolnost je zhruba do -25°C, tento druh se vyskytuje v řadě českých arboret, kde i prosperuje a nevymrzá. Půdy má raději vlhčí, humózní a neutrální, nebo i vápnité, mírně zásadité, podobně, jako náš tis obecný.