Skořicovník žláznatý - Cinnamomum glanduliferum

Stálezelený strom původem z jihovýchodní Asie, především z oblastí Číny, kde zasahuje do provincií Yunnan, Sečuán a Kuej-čou, dále se vyskytuje v Nepálu, Bhútánu a severní Indii, a to obvykle ve stálezelených horských lesích v nadmořských výškách 1500–3000 m. Je podobný známějšímu kafrovníku (C. camphora), ale je ještě odolnější vůči nižším teplotám a snáší mrazy kolem -12°C.

Skořicovník žlaznatý obecně preferuje teplejší, vlhčí klima a dobře propustné, humózní půdy. Nejlépe roste na slunci nebo v polostínu, ale snáší i částečné zastínění. Doporučuje se pěstovat ho na chráněných místech, kde nebude vystaven silnému větru. V podmínkách střední Evropy je citlivý na mráz, proto se hodí spíše pro pěstování v nádobách, které lze na zimu přemístit do interiéru, nebo v zimních zahradách. Přesto ale není nemožné jej v nejteplejších oblastech otestovat, neboť v domovině občas zažívá poměrně značné mrazy, vzácně i pod -10°C. Jeho nejnižší přežitelná teplota je ještě předmětem pokusů. Ale i podobný kafrovník, který je méně odolný, se nám již podařilo venku přezimovat s lehkým zákrytem. Ve většine případů však půjde jistě o nádobovou rostlinu, která přezimuje kdekoliv, kde je kolem nuly a více.

Listy a kůra skořicovníku žlaznatého mají aromatické vlastnosti, připomínající kafr. Tradičně se využívají v lidovém léčitelství, ačkoli nejsou tak široce známé jako pravá skořice (Cinnamomum verum). Extrakty z této rostliny mají antioxidační účinky a někdy se používají v aromaterapii. V zahradní architektuře je skořicovník žlaznatý oblíbený pro svůj atraktivní vzhled a exotický nádech, který dodává parkům a soukromým zahradám. Se stromem se můžeme setkat poměrně nedaleko našich hranic, od nížin jižního Švýcarska na jih.