Řečík terebintový - Pistacia terebinthus

Roste ve Středozemí od Maroka a Portugalska až po Sýrii, Libanon, Izrael, Bulharsko a Krym. Vystupuje od hladiny moře až do nadmořských výšek kolem 1500 m. Je to opadavý keř vysoký 2–3 m, v ideálních podmínkách stromek do výšky až 6 m. Listy jsou sudozpeřené nebo lichozpeřené, lístky vejčité až kopinaté, 3–7 cm dlouhé a 2-3 cm široké, shora tmavozelené, na rubu světlejší. Květenství je latnaté; květy jsou jednopohlavní; samčí květy tvoří 4–5 tyčinek, samičí květy mají svrchní semeník a trojklanou bliznu. Plody jsou protáhle kulovité, 5–6 mm dlouhé a 4–6 mm široké, načervenalé a hnědé.

Rostlina je všeobecně využitelná; Semena jsou sladší a olejnatější než mandle, získává se z nich i jedlý olej. Nezralé plody, včetně stonků, jsou konzervovány v octě a soli. Známé jako „atsjaar“ a používají se jako pochoutka k doprovodu vín podávaných během jídel. Mladé listy se vařené podávají jako zelenina. Pryskyřice z kmene se žvýká jako žvýkačka.

Rostlina je mrazuvzdorná do zhruba -16°C a pravděpodobně záleží na původu; mohou být populace s přežitím i nižších teplot a zároveň takové, které trpí již při -10°C. Ale je to jedna z těch "hraničních" dřevin, které stojí za to otestovat v našem klimatu, když Pistacia vera a P. chinensis jsou u nás mrazuodolné. Miluje slunne polohy a propustný substrát, zimování okolo nuly je ideální.