Řečík atlaský - Pistacia atlantica

Pistacia atlantica pochází převážně z oblastí severní Afriky, z pohoří Atlas a jeho okolí, a z jihozápadní Asie. V Evropě zasahuje jen na řecké ostrovy. Je to nízký stromek o výšce 4 až 8 metrů, ojediněle i přes 10 m. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, s 2–5 jařmy, zeshora tmavozelené, na spodní straně světlejší. Květenství je latnaté. Plody jsou kulovité peckovice, dlouhé 5–8 mm. Místní využívají pryskyřici ze stromu na žvýkání a jako léčebný prostředek, nakyslé nezralé plody potom konzumují v rozmačkaném stavu s datlemi. V chladnějších oblastech, kde se pěstují pravé pistácie, jsou stromy na podnožích právě tohoto řečíku, neboť lépe odolává mrazu, než např. P. terebinthus a je celkově houževnatý. Zralá semena se sklízejí se stejným využitím, jako pistácie - jsou jedlá, chutná a bohatá na olej. Zajímavostí ještě je, že plody během zrání hrají snad všemi barvami duhy, často i na jednom střapci, což někdy působí až jako fotomontáž.

Rostlina má podobné světové rozšíření, jako cedry. Roste ale průměrně v nižších nadmořských výškách a v sušších oblastech. Snese poměrně silné mrazy, drsné sucho a  upřednostní chudší, sušší půdu a plně osluněné stanoviště.