Muďoul trojlaločný - Asimina triloba, "Pawpaw"

Asimina je opadavý strom, pocházející z východního pobřeží Severní Ameriky. Koruna stromu je pravidelná za mlada pyramidální, působí velmi dekorativně. Na podzim jsou listy zářivě žluté. Tento málo známý ovocný strom lze pěstovat v našich podmínkách i ve středních polohách a kvalita jeho plodů je zcela srovnatelná s nejkvalitnějším tropickým ovocem. Chuť je výrazně aromatická, nejvíce podobná banánu a to i konzistencí.
Asimina v přírodě tvoří spíše podrosty v řidčích lesích, a podle toho také vypadá, má pak dlouhé letorosty a je málo olistěná. Je to pro ni přirozené a osvědčilo se tak malé rostliny u nás první 2 roky po výsadbě stínit proti odpolednímu slunci. Starší rostliny již snesou plné oslunění a naopak na přímém slunci lépe rostou. Na slunečné poloze dělá kratší větve a plno listů a teprve na slunečném stanovišti se ukáže v celé kráse.

K rychlému růstu potřebuje pravidelnou závlahu v době vegetace, tedy v době, kdy má již vyvinuté listy. Zálivka by měla být velmi vydatná, aby se dostala voda ke všem kořenům. Ve vysýchavých půdách bez zalévání jen živoří a má minimální přírůstky a žluté listy.

K rychlému růstu je rovněž potřeba zvolit stanoviště s kvalitní, humózní půdou a hlavně propustnou. Asimina nesnáší pokud se voda drží v půdě. Nemá ani tak agresivní kořeny, většinou do jílu zarůstají velmi neochotně a několik let. Měli bychom na to myslet při výsadbě. Pokud máme na zahradě těžké jílovité půdy, bude to chtít vykopat pořádnou jámu, více širokou, než hlubokou (hlavně v mírném svahu, aby se zde nezdržovala voda!) a půdu vyměnit za kvalitní ideálně černozem smíchanou s pískem. Asimina miluje velké množství vápníku (nikolik vápna) v půdě. Můžeme tak půdu o tento prvek před výsadbou obohatit. Z našich zkušeností jsou půdy pro Asiminu u nás v hodné zhruba do 350 m.n.m. Ve vyšších oblastech je vápníku v půdě méně a podle toho i Asiminy pomaleji rostou. Ale neznamená to, že vyšší oblasti jsou pro pěstování Asimin nevhodné. Nevhodné jsou hlavně mrazivé kotliny, kde přichází první mrazíky již koncem září. V takových oblastech se plodnosti dočkáte pouze s nejranějšími odrůdami.

V podmínkách českých nížin a pahorkatin je absolutně mrazuvzdorná. Vykvétá na jaře nádhernými, temně fialovými květy, které lákají mouchy k opylení. Ke zdárnému opylení potřebujeme 2 kvetoucí rostliny, přičemž z jedné rostliny by se měl dostat pyl na bliznu květu druhé rostliny. Pro dobré opylení je vhodné tomu pomoct ručně, hmyzu je na jaře málo a můžeme se tak připravit o úrodu. Pyl zraje až po několika dnech, když se květ otevře, ale přitom blizna je aktivní pouze první dny po otevření v květu. Proto je zapotřebí minimálně 2 květů, které se otevřou v různou dobu, aby se potkal pyl s bliznou v jeden moment.

Plody jsou žlutozelené, podlouhlé, tvarem připomínají mango a váží vyjímečně až půl kilogramu. Dužnina je žlutá se skvělou konzistencí i chutí.

Při přesazování rostlin se musí dbát na to, aby se neporušily kořeny, obzvláště hlavní kůlový kořen!

Nabízený semenáč pochází z plodů, jež dozrály v ČR. Semenáče nastupují do plodnosti kolem 5. roku a mohou být stejně kvalitní, jako drahé roubované rostliny. Pouze zde není jistota odrůdy. Nebezpečí nekvality (nebo nedostatečné ranosti) může nastat, pokud jsou semenáče například z neznámých zdrojů ze subtropických oblastí.

Pro jistější plodnost, popřípadě pokud rostlina nemá vyhovující plodnost, doporučujeme rostlinu přeroubovat na kulturnější odrůdy. Ale už i v České republice existuje řada plodících semenáčů a mají zpravidla plody dobré kvality. Dokonce již existují kvalitní selekce z plodících českých semenáčů.