Mahonia oiwakensis subsp. lomariifolia

Úžasnýa vzrůstný druh mahonie, pocházející z horských oblastí jihozápadní Číny, Tibetu, Hong-Kongu a severní Barmy, kde roste v lesních lemech a křovinách v nadmořských výškách až kolem 3800 metrů. Tento druh vyniká nápadně členitými, až přes 50 cm dlouhými listy připomínajícími kapradiny rodu Lomaria (dnes se již jmenují Blechnum) – odtud také pochází druhové jméno lomariifolia. Listy jsou tuhé, leskle tmavě zelené, ostnatě pilovité a uspořádané do lichozpeřených segmentů, což rostlině dodává mimořádně exotický vzhled. Keř dorůstá výšky až 3–6 metrů, ale v chladnějších polohách spíše 150 - 250 cm. Roste vzpřímeně a může tvořit vícekmenné, mírně rozložité keře.

Na přelomu zimy a jara rozkvétá výraznými, žlutými květy v dlouhých, vzpřímených hroznech, které navíc příjemně voní a lákají časné opylovače. Po odkvětu se tvoří modročerné bobule s ojíněným povrchem, které jsou jedlé, intenzivně, ale příjemně kyselé (bez pachuti). Mahonia lomariifolia preferuje polostinné až světlé stanoviště chráněné před prudkým zimním větrem, dobře propustnou, humózní a mírně kyselou půdu. V našich podmínkách je v teplých oblastech obvykle dobře mrazuvzdorná, ale na mladé rostliny, zejména během holomrazů, raději aplikujeme jednoduchou zimní ochranu. V zahradách vyniká jako solitéra či součást exoticky laděných výsadeb, kde díky svému architektonickému vzhledu působí výrazně i v zimním období.

Druh lze považovat za netradiční ovoce i léčivku. Kyselé plody se mohou kombinovat s jiným, sladším ovocem v džemech, které krásně obarví. Listy a kůra jsou biochemicky velmi zajímavé. Odvar z kořene se užívá proti horečkám a bolestem i kazům zubů. Berberin, všeobecně přítomný v rostlině, má výrazné antibakteriální účinky a používá se jako hořké tonikum. S drogou je však potřeba nakládat s patřičnými znalostmi, protože Berberin je ve vyšších dávkách toxický a nesmí se kombinovat např. s lékořicí.