Colletia paradoxa (=cruciata) 

Colletia cruciata je neobvyklý, spíše pomalu rostoucí keř pocházející z Jižní Ameriky, především z oblastí Chile, Argentiny a chladnější jižní Brazílie. Patří do čeledi řešetlákovité, jako třeba rakytník (Rhamnaceae) a je známý svým bizarním vzhledem – místo klasických listů má silně zploštělé, trnité větve ve tvaru kříže, které plní funkci fotosyntézy Těmto přeměněným ostnitým listům se říká kladodia. Tento keř dorůstá výšky okolo 1–2 metrů a vytváří velmi nápadnou, architektonickou strukturu. U nás dorůstají spíše 60 - 120 cm, ale např. v severní Itálii jsme viděli i čtyřmetrové "obry".

V Mrchojedech máme kolécii venku už asi od roku 2017, tedy v době psaní tohoto popisu je to její devátá sezóna. Od té doby máme na jiných místech další jedince. Žádná rostlina nikdy nezmrzla, ale při studených zimách s minimem pod -15°C například omrzne třeba 20 cm vrcholek rostliny. Literatura obecně tomuto druhu nedává skoro žádnou mrazuvzdornost, ale opak je pravdou. V domovině rostliny jsou mrazy do -10°C relativně běžné. Nebezpečné by pro rostlinu byly až silné holomrazy s teplotami pod -18°C. Při pěstování vyžaduje Colletia cruciata slunné stanoviště a upřednostňuje dobře propustnou, spíše chudší půdu, ale naše rostliny nemají půdu nijak upravenou a rostou v prosté hnědozemi bez potíží. 

Kolécie se náramně hodí do společenství juk, agaví, dasylirionů a dalších rostlin pouštního a polopouštného společenství. Díky svým trnitým větvím v domovině slouží jako přirozená bariéra proti zvěři a jako neproniknutelný živý plot. Větve se nakládají do alkoholu a macerát je poté využíván k léčbě horečky.