Carica (=Vasconcellea) pubescens

Tato vysokohorská "papája" z hor jižní Ameriky je jedním z rodičů Babaka. Jedná se o rychle rostoucí ovocnou dřevnatějící rostlinu, která na rozdíl od známé papájí snáší mnohem nižší teploty a je tedy mnohem lépe pěstovatelná v našich podmínkách. Rostlina je i mimořádně dekorativní svými krátce ochlupenými, dělenými listy. Dorůstá několikametrové výšky, ale v květináči je schopna kvést a plodit už od výšky kolem metru. Jediná nevýhoda rostliny je ta, že předem nevíme, zda budeme mít samce, samici nebo oboupohlavního jedince. Všechny tyto typy se totiž mezi rostlinami vyskytují.

Horská papája by neměla růst v nevětraných sklenících, kde teplota překračuje 40°C, nejlépe jí vyhovuje okolo 25°C přes vegetační období. Takže spíše zastíněný chladnější skleník, nebo v nádobě venku jako přenosnou rostlinu, kterou na podzim před prvními mrazíky dáme na zimoviště, kde by mělo být 6 až 18°C a zálivku na zimovišti prakticky neprovádíme. Pokud by byla teplota nad 13°C, rostlina začne růst a potřebuje tedy maximum světla a i nějakou vodu. Pokud nemáme možnost chladného zimování, najdeme rostlině nejchladnější místnost v domě u okna k jižním směrům.

Plody horské papáji jsou za plné zralosti chutné, nakyslé a osvěžující chuti a jemného tropického aroma. Využívají se k výrobě vynikajících marmelád. Obsahují mnoho enzymu papainu, který pomáhá trávit nemocnému žaludku, nebo těžká jídla i zdravému žaludku. Plody obsahují celou řadu zdraví prospěšných látek, využitelných i v medicíně.