Hloh mexický - Crataegus mexicana Stipulacea

Hloh mexický je nádherným druhem hlohu, který pochází z opravdu exotických dálav. Hory Mexika a Guatemaly hostí tento zajímavý druh, který místní s oblibou využívají pro řadu tradičních pochutin. Navzdory exotickému původu je plně mrazuvzdorný, nikdy jsme na něm nespatřili poškození mrazem. Je to nízký strom, dorůstající do 4 až 10 metrů, je udržitelný v rozumné velikosti. Kůra je hnědo-stříbrná, listy jsou tuhé, sytě zelené, dekorativní a na rostlině drží dlouho do pozdního podzimu. Květy kvetou jako jedny z posledních ze všech u nás pěstovatelných hlohů, často až v červnu. Kvetoucí hloh mexický je zážitek, akorát květy nevoní příliš příjemně. Následují žluté až žlutooranžové malvice, které jsou velké kolem 3 cm, což je na hloh opravdu dosti.

Tento druh hlohu má příjemnou, ale spíše kyselou chuť a především naprosto úžasné aroma, které je nejsilnější ze všech hlohů a připomíná kdoule, ale je ještě výraznější. Největším chuťovým nedostatkem je sušší dužina, proto plody chuťově vyniknou zejména upravené. Plody jsou však, na hloh, obrovské, takže sklizeň je velmi jednoduchá a plody potom slouží k dalšímu zpracování. Z potravinářského hlediska jej řadíme společně s hlohem Lavallovým (C. x lavallei) a známým hlohem peřenoklaným (C. pinnatifida) mezi typ hložinek, které se hodí k dalšímu zpracování a dochucení. Můžeme z nich vyrobit džem, přesnídávku nebo protlak a dle nás asi nejzajímavější využití je obalit plody v horkém cukrovém sirupu na špejli a následně je zamrazit a konzumovat, kdykoli bude chuť. Tímto způsobem jinak nevýrazná, kyselá chuť, dostane ve sladkém obalu naprosto jiný a nečekaný rozměr a vlivem namočení do horkého sirupu a následného zmražení plody značně změknou. Pro své výrazné léčivé účinky se také suší do zásoby a dělá se z nich čaj. Více léčivých látek mají květy. Zlepšuje srdečních činnost, pomáhá při nervozitě, navozuje lepší spánek a snižuje krevní tlak.

Jde o mimořádně nenáročnou a nekompromisně úrodnou rostlinu, kterou nic nezaskočí. Pokud navzdory pozdnímu kvetení do květů uhodí mráz, květy se nespálí a budou pokračovat ve vývinu plodů, pokud tedy teplota neklesne pod -4°C. Typ půdy může být jakýkoliv, ideálem jsou hlinité půdy s pH kolem neutrální polohy. Stanoviště může být slunné i polostinné, třeba pod vyššími stromy s řidší korunou, která propustí dostatek světla.

Výsev - jak stratifikovat:

Nejvhodnější období pro nákup semen ke stratifikaci je zima, jaro až časné léto a potom pozdní podzim.

Semena po doručení namočíme na 2-4 dny do vody, kterou udržujeme ideálně vlažnou až teplou (min. pokojová teplota).

Přichystáme si výsevní nádobu, která by měla být hluboká alespoň 12-15 cm, např. vaničku od masa, zmrzliny, nebo třeba truhlík. Vespod vytvoříme malé odtokové otvory.

Po namočení semena osušíme ubrouskem a ihned vysejeme do propustného substrátu, který by se měl skládat z 50% zahradnického rašelinného substrátu a 50% písku, perlitu nebo nejlépe zeolitu a tímto substrátem jsme předtím naplnili připravenou výsevní nádobu. Větší semena je možné vysévat do čistého písku nebo vermikulitu.

Semena sázíme asi 1 cm hluboko. Substrát po vysetí semen dostatečně zavlažíme.

Nyní výsev popíšeme a uvedeme datum výsevu, abychom věděli, kdy bude stratifikace hotová.

Teď přijde na řadu samotná stratifikace. Hlohy potřebují nejprve 8-12 týdnů teplé stratifikace při pokojové teplotě; zavlažený výsev umístíme kamkoli do pokojové teploty 18 - 25°C, udržujeme jej vlhký a nepřikrytý.

Posléze přichází na řadu stratifikace studená; výsev s hlohem dáme do ledničky po dobu 12 - 16 týdnů. Ujistíme se, že je výsev zavlažený. Výsev nepřikrýváme - musí dýchat! Musí probíhat výměna plynů. Pokud je zimní období, můžeme místo do ledničky dát semena ven. Výsev může klidně i promrznout, někdy to může být ku prospěchu a urychlit stratifikaci, ale obecně nejúspěšněji stratifikace probíhá při teplotě +2 až +5°C. Pokud bychom ale stratifikovali venku, je nutné výsev chránit před hlodavci! Je možné, že semena začnou klíčit už v průběhu chladné stratifikace.

Po uplynutí 12-16 týdnů chladné stratifikace výsev vytáhneme z lednice. Kalendářně bychom nyní měli mít předjaří, jaro, nebo časné léto. Semena z lednice umístíme v nejlepším případě do zahradního skleníku nebo ven. V horším případě, a popřípadě, pokud je jiné roční období, než je uvedeno výše, tak semena můžeme předpěstovat i doma za oknem, ale toto není až tolik vhodné, neboť pro vyklíčení je důležité, aby byla teplotní denní amplituda, tzn. rozptyl teplot mezi dnem a nocí alespoň 10°C, lépe 15-20°C. Ve skleníku jsou podmínky pro klíčení nejlepší. Venku v polostínu také obvykle klíčení probíhá v pořádku.

Semena, která nevyklíčí, je potřeba nadcházející zimu opět stratifikovat v chladu. Hlohy jsou časově náročné na vyklíčení, avšak u některých druhů je to jediná možnost, jak získat rostliny.

*Poživatelnost zjednodušeně popisuje chuť a využitelnost rostliny na stupnici 0-10, kdy 0 je nepoživatelné a 10 je nejchutnější.

Poznámka:

Tropik.cz nemůže převzít jakoukoli odpovědnost za případné nežadoucí účinky z požití rostlin.