Fíkovník smokvoň - Ficus carica

Pěstování

Při pěstování fíkovníku v nádobě volíme dostatečně velkou nádobu, přesazujeme pokudmožno každý rok. Pokud je rostlina i nádoba příliš veliká, tak už pouze každoročně měníme svrchní vrstvu substrátu za nový. Fíkovník v nádobě má přes horké letní dny tendenci vysychat, přičemž může dojít k opadu plodů, proto jej často a vydatně zaléváme. Zeminu volíme těžší, ale propustnou. V nádobě můžeme fíkovník asi jednou za 3 týdny přihnojit tekutými hnojivy, ale musíme dávat pozor, abychom jej nepřehnojili dusíkem, to by způsobilo přílišný růst na úkor plození. Fíkovník v nádobě necháváme venku do teplot cca -5°C, pokud teploty klesají pod tuto hranici, přeneseme fíkovník do bezmrazého prostředí, kde nemusí být ani světlo, protože na podzim fíkovník opadá. Teplota by se zde měla pohybovat mezi 0 až 10°C a zálivka jen velmi mírná, substrát před další zálivkou vždy necháme vyschnout. Na jaře, po posledních mrazících fíkovníky vyneseme na venkovní stanoviště. V teplejších oblastech je lepší fíkovníky pěstovat ve volné půdě. Drtivá většina známých odrůd fíkovníků je ve volné půdě mrazuvzdorná do -14,5 až -16°C. Dle našich testování cca 30 odrůd v průběhu několika zim ukázalo, že mezi odrůdami jsou minimální rozdíly, co se týče mrazuodolnosti. Jiné je to s plodností a raností.

Stanoviště

Pokud chceme pěstovat fíkovník celý rok na zahradě, měli bychom si vybrat vhodné stanoviště, nejlépe u jižní zdi, chráněné před větrem a na přímém slunci.

Půda

Půda by měla být středně těžká (směsi jílu), ale dobře propustná, při výsadbě můžeme přimíchat do substrátu trochu písku. Nicméně fíkovníky jsou velmi toleratní na půdu, snesou i velmi chudé kamenité půdy, odrazí se to pouze první roky v rychlosti růstu.

Zálivka

Zálivka je vhodná za horkých letních dnů, ale nemusí být tak častá, jako u pěstování v nádobě. V nádobě za horkých letních dnů je nutná vydatná zálivka, rostliny velmi trpí na přeschnutí, reakcí je předčasný opad listů. Za chladného jarního nebo podzimního počasí, udržujeme půdu jen mírně vlhkou. V zemi je zálivka nežádoucí, rostliny pak více rostou než plodí, ale při suchých vedrech zálivku doporučujeme, fíkovník jinak stagnuje, neroste ani neplodí a stávající plody shazuje, půda by tak neměla přeshnout.

Hnojení

Hnojíme jen hnojivy s nízkým obsahem dusíku, který by sice podpořil růst, ale o to nižší by byla plodnost a letorosty by nemusely dostatečně vyzrát. Osvědčila se nám organická hnojiva, typu koňské, kravské, nebo slepičí hnojiva. Aplikace začátkem sezóny v zálivce.

Sklizeň

Plody v našich podmínkách dozrávají v letních až podzimních měsících, sklízí se za plné zralosti, plod musí být měkký a měl by sám po dotyku zůstat v ruce!

Zimování

Před většími mrazy (pod -14°C) můžeme rostlinu zazimovat ruznými způsoby, například můžeme letorosty opatrně ohnout k zemi a zasypat alespoň 30cm vrstvou izolačního prodyšného materiálu (půda, listí, sláma, mulč. kůra.). Asi v dubnu, podle počasí, fíkovníky odkryjeme. Řez dle potřeby, nejčastěji výchovný, ale není nutný. Plodí na loňských vyzrálých větvích a na nových letorostech, je tedy žádoucí aby dřevo neomrzlo, oddálí se tak plodnost!

Popis:

Fíkovník smokvoň (Ficus carica) patří do čeledi morušovité (Moraceae). Rod Ficus zahrnuje zhruba 700 až 1000 druhů, rostoucích převážně v tropech a subtropech.

Je to rychlerostoucí, opadavý keř nebo strom, dorůstající výšky 3 až 5, někdy i 10 m. Listy má dlanité, nepravidelně laločnaté, se 3 až 5 laloky, ve tvaru se často lišící podle kultivaru. Květy drobné, ve velkém množství nahloučeny uvnitř plodenství (tzv. sykonium)

Množení a rozdělení do skupin:

Rostliny jsou dvoudomé, na samčích keřích rostou pouze nejedlé kaprifíky (kozí fíky). Dovnitř malých fíků na samičích rostlinách přenáší pyl vosička stehnatka (Blastophaga). Keř kaprifíků stačí na opylení 20 až 25 samičích fíkovníků. Vše je dále komplikováno v subtropech až třemi sklizněmi fíků do roka, vývojem vajíček stehnatek a jejich přezimováním uvnitř kaprifíků. Plody samičích rostlin se objevují 2x do roka po jednom nebo i více v paždí listů, někdy mohou vyrůst i z několik let spících pupenů na kmeni a starých větví. Plody dorůstají velikosti 1 až 9 cm, dle odrůdy.

V závislosti k opylení a tvorbě plodenství se fíkovníky rozdělují do 3 skupin:

1. Adriatická skupina - plodenství se vyvíjí i bez opylení a netvoří nažky.

2. Smyrenská skupina - plodenství se tvoří jen po opylení stehnatkou a má nažky.

3. Skupina San Pedro - plodenství jarní úrody se tvoří partenokarpicky (bez oplodnění), pro druhou úrodu je třeba opylení.

V našich podmínkách tato vosička, stehnatka (Blastophaga), nežije. K docílení sklizně je proto potřeba, pěstovat fíkovníky adriatické skupiny, jejíž květy nepotřebují opylení k vytvoření a dozrání plodu. Všechny naše prodávané fíkovníky jsou plodící (Adriatické)!

Pochází z Přední Asie, dnes se pěstuje od západního Středozemí až po severovýchodní Indii a Čínu a také v Austrálii. Patří k nejstarším kulturním rostlinám, zprávy o jeho pěstování pochází z doby více než 3000 let před n.l.