Dub x španělský - Quercus x hispanica

Wageningen je nizozemský kultivar, který se vyznačuje poněkud vzpřímenějším, méně širokým až vyloženě užším habitem a velkými listy, které mohou dorůstat délky 8-18 cm.

Historie popisu tohoto zajímavého hybridního dubu jde až do 18. století a Quercus x hispanica zahrnuje skupinu dubů, jež jsou hybridy dubu korkového (Q. suber) a dubu tureckého (Q. cerris). Dnes je zřejmé, že existují jak lidmi vytvořené, tak i přírodní hybridy tohoto původu. Pro nás asi může být nejzajímavější, že kolem roku 1909 v arboretu v Mlyňanech na Slovensku zpozoroval tehdejší nadřízený, že pracovníci arboreta měli uprostřed zimy na kloboucích napíchané větvičky se zelenými dubovými listy, což bylo tehdy něco jako v pohádce o 12 Měsíčcích. Nadřízenému se podařilo strom lokalizovat, očemž informoval majitele arboreta, hraběte Ambrózy-Migazzi. Po něm byl strom označen odrůdou Ambrozyana, který je dodnes v Evropě k dostání pod názvem Quercus x hispanica "Ambrozyana".

Roste nejlépe na slunném až polostinném stanovišti v dobře propustné, středně živné půdě s mírně kyselým až mírně zásaditým pH. Má rychlý až středně rychlý růst a může dorůst výšky i nad 15 metrů. Zimní odolnost je vynikající. Listy jsou tvarově velmi variabilní, a to nejen pokud jde o různé odrůdy, ale na stejné odrůdě mohou být listy více laločnaté, nebo více pilovité, nebo protáhlé jen s několika laloky. Všimli jsme si, že až u stromků aspoň pětiletých se zvyšuje míra neopadavosti listů. Malé stromečky často opadávají zcela, zatímco někdy neopadne ani lístek a nemusí to být nutně vlivem zimy. Dalším famozním prvkem na stromu je jeho kůra, která dokáže krásně korkovatět po svém rodiči - dubu korkovém.

Dub hispánský je ceněn hlavně pro svůj dekorativní vzhled a odolnost vůči městskému prostředí, suchu i znečištění. Jeho žaludy mohou být po vylouhování tříslovin použitelné jako potravina, například k výrobě mouky či náhražky kávy.