Dřín japonský - Cornus kousa

Dřín japonský, jakož i jeho čínský blízce příbuzný dřín japonský čínský (Cornus kousa var. chinensis) je keř nebo i malý strom, dorůstající do výšky 3 – 8 m. Pochází z rozsáhlé oblasti východní Asie, kdy výskytem zasahuje do většiny čínských provincií a na všechny 4 hlavní japonské ostrovy i souostroví Rjúkjú, rovněž na korejském poloostrově. V těchto oblastech roste zpravidla ve smíšených lesích, často na stinných svazích, březích vodních toků a podél cest, ve výškách do 2200 m n. m. Nese vstřícné, vejčité listy o délce do 10 cm, které jsou typické svou sbíhavou žilnatinou, jako mají ostatní dříny. Listy jsou na líci spíše hladké a lesklé, ale na rubu krátce ochlupené a při doteku působí drsně. Jsou zelené, ale často mívají bronzově červenavé žíhání, zejména mladé listy. Květy jsou nenápadné, v hlávkách se 4 špičatě vejcovitými, nápadnými listeny, které jsou 3–5 cm dlouhé, bílé, nažloutlé nebo narůžovělé a mohou být také tečkované. Plody srůstají v dužnatou hlávku, která je v plné zralosti červenorůžová a dorůstá 2-3 cm, při vhodných podmínkách mohou být i 4 cm velké.

Plody jsou jedlé a zpravidla velmi chutné. Ochutnali jsme plody několika odrůd a rozdíl mezi nimi nebyl velký. Pokud rostlina roste na dostatečně slunečném místě, ale hlavně má dostatek vody, tak jsou dobře zralé a měkké plody exotickou pochoutkou, přirovnatelnou k exotickému ovoci typu cherimoya. Konzumují se natrhnutím slupky a vysátím dužniny. Plody se jedí především syrové, dále je lze zpracovávat na marmeládu nebo z nich péci sladké dezerty. V domovině se z nich ale nejčastěji dělá víno.

Japonský dřín není zcela soběstačnou, snadnou rostlinou, je potřeba mu ke zdárnému vývoji zajistit vhodné podmínky. Nejprve potřebuje mírně kyselou, humózní půdu, bohatou na organiku, takže ideální je mu při výsadbě přimíchat do půdy rašelinu a kompost. Množství se odvíjí od kvality půdy. V případě již přirozeně kyselé půdy (pH pod cca 6,2) dáme více kompostu než rašeliny, v opačném případě naopak více rašeliny než kompostu. Rostlina zakořeňuje mnohem více do šířky, takže výsadbová jamka by měla být širší než hluboká. Hloubka stačí asi 40 cm. Dřín miluje mulčování kůrou nebo štěpkou. Stanoviště může být na plném slunci, ale pouze v případě, že budeme schopni zajistit rostlině neustále vlhkou půdu. V horkých, suchých oblastech se osvědčilo sázet do polostínu. Dřín japonský má někdy nevyzpytatelné důvody pro neplození a doposud jsme zcela nepřišli na to, proč tomu tak je. I u roubovaných rostlin někdy plodí mladá rostlina od počátku, jindy neplodí ani po 6 letech i přesto, že tvoří tisíce květů a rozplodí se ještě později. Nejlépe plodí jedinci na slunci ale v neustále vlhké půdě.

Výsev - jak stratifikovat:

Nejvhodnější období pro nákup semen ke stratifikaci je zima, jaro až časné léto a potom pozdní podzim.

Semena po doručení namočíme na 2-4 dny do vody, kterou udržujeme ideálně vlažnou až teplou (min. pokojová teplota).

Přichystáme si výsevní nádobu, která by měla být hluboká alespoň 12-15 cm, např. vaničku od masa, zmrzliny, nebo třeba truhlík. Vespod vytvoříme malé odtokové otvory.

Po namočení semena osušíme ubrouskem a ihned vysejeme do propustného substrátu, který by se měl skládat z 50% zahradnického rašelinného substrátu a 50% písku, perlitu nebo nejlépe zeolitu a tímto substrátem jsme předtím naplnili připravenou výsevní nádobu. Větší semena je možné vysévat do čistého písku nebo vermikulitu.

Semena sázíme asi 1 cm hluboko. Substrát po vysetí semen dostatečně zavlažíme.

Nyní výsev popíšeme a uvedeme datum výsevu, abychom věděli, kdy bude stratifikace hotová.

Teď přijde na řadu samotná stratifikace. Dřín japonský klíčí mnohem ochotněji, než dřín obecný. Nejprve výsev dáme do ledničky po dobu 10 - 16 týdnů. Ujistíme se, že je výsev zavlažený. Výsev nepřikrýváme - musí dýchat! Musí probíhat výměna plynů. Pokud je zimní období, můžeme místo do ledničky dát semena ven. Výsev může klidně i promrznout, někdy to může být ku prospěchu a urychlit stratifikaci, ale obecně nejúspěšněji stratifikace probíhá při teplotě +2 až +5°C. Pokud bychom ale stratifikovali venku, je nutné výsev chránit před hlodavci!

Po uplynutí 10-16 týdnů chladné stratifikace výsev vytáhneme z lednice. Kalendářně bychom nyní měli mít předjaří, jaro, nebo časné léto. Semena z lednice umístíme v nejlepším případě do zahradního skleníku nebo ven. V horším případě, a popřípadě, pokud je jiné roční období, než je uvedeno výše, tak semena můžeme předpěstovat i doma za oknem, ale toto není až tolik vhodné, neboť pro vyklíčení je důležité, aby byla teplotní denní amplituda, tzn. rozptyl teplot mezi dnem a nocí alespoň 10°C, lépe 15-20°C. Ve skleníku jsou podmínky pro klíčení nejlepší a semena zpravidla vyklíčí po úspěšné stratifikaci po 4 - 12 týdnech. Venku v polostínu také obvykle klíčení probíhá v pořádku. Semenům tohoto dřínu stačí jedna stratifikace k vyklíčení až 85% semen.

*Poživatelnost zjednodušeně popisuje chuť a využitelnost rostliny na stupnici 0-10, kdy 0 je nepoživatelné a 10 je nejchutnější.

Poznámka:

Tropik.cz nemůže převzít jakoukoli odpovědnost za případné nežadoucí účinky z požití rostlin.