Dřín hlavatý - Cornus capitata

Jedná se o druh s pravděpodobně největšími plody v celém rodu. Plody jsou podobné jako u dřínu japonského (C. kousa) a vzácnějšího hongkongského (C. hongkongensis, =Dendrobenthamia hongkongensis). S dřínem japonským se i kříží pro získání zajímavých, stálezelených kultivarů a velkých plodů.

Dřín hlavatý pochází z podhůří Himálaje a patří u nás mezi citlivější dřeviny s mrazovou odolností někde mezi -14 a -19°C. Je potřeba testovat, ale "běžně" roste v botanických zahradách zemí Beneluxu a v Německu. V Česku je to rostlina neobvyklá dokonce i v botanických zahradách, viděli jsme jej pouze v nadobové kultuře BZ v Praze na Slupi.

Nejméně první 2 roky rostlinu pěstujeme v nádobě, nebo ve studeném skleníku i volně v zemi. Substrát je vyžadován mírně kyselejší s obsahem rašeliny. Pro případné vysazení natrvalo ven, volíme chráněné místo před větrem a pokud možno i před zimním sluncem. Rostlina je stálezelená. Pěstování lze přirovnat k pěstování mrazuodolných kamélií, čajovníků a pod., s tím, že není nutná až tolik kyselá a vlhká půda.