Gevuina avellana

Gevuinu nebo-li chilskou lísku jsme sháněli již několik let. Chtěli jsme ji totiž otestovat v našem klimatu, o což se u nás zřejmě ještě nikdo nepokusil, neboť sehnat tuto rostlinu není v Evropě vůbec jednoduché. Pochází z Jižní Ameriky, kde roste na argentinsko-chilském pomezí. Její mrazová odolnost u větších rostlin osciluje kolem -15°C, vzhledem k výskytu na jihu Chile a v Argentině bude její odolnost docela slušná, avšak nepředpokládáme, že by se mohla na většině území pěstovat volně venku. Spíše je to velmi raritní, dekorativní, stálezelená zajímavost s jedlými a chutnými oříšky.

Je to stálezelený keř nebo malý strom s nepravidelnou kulovitou korunou, dorůstá výšky v keřové formě 5-10 metrů, ojediněle, jako strom až 20 m. Listy jsou kožovité, tmavě zelené, lesklé, střídavé, zpeřené (někdy i dvakrát), 7–35 cm dlouhé a 6–12 cm široké, obvykle s 2–6 jařmy. Květenství je hrozen, 10–15 cm dlouhý, květy jsou 4četné, mají asi 1 cm dlouhé, krémově bílé okvětí, jehož cípy se za květu obracejí nazpět. Plodem je kulovitý až elipsoidní oříšek, velký 2-3 cm v průměru, červený, v plné zralosti černomodrý až metalický. Oříšky jsou jedlé a chutné, jedí se syrové i teplně upravené, mají velké množství nenasycených mastných kyselin. V Jižní Americe je vysazován i jako dekorativní a medonosná dřevina.

Gevuinu pěstujeme na většině území spíše jako přenosnou, nebo trvale ve studeném skleníku (jako třeba fíky). V teplých oblastech můžeme zkusit výsadbu ve volné půdě. Není náročná na půdní poměry, nesnese jen přílišné sucho, nebo naopak delší přemokření. Zimovat lze při teplotách okolo nuly, při dostatku světla i nad +10°C nebo naopak ve studeném skleníku, kde standardně mrzne - v tom případě musí být ale rostlina vysazena do volné půdy.