Aukuba japonská - Aucuba japonica

Aukuba japonská je nejefektivnější a nejskromnější stálezelená rostlina do našich podmínek vůbec! Jde spíše o nižší, stálezelený keř, původem z Japonska, obvykle s nápadně skvrnitými listy. Ty jsou až 20 cm dlouhé a 10 cm široké. Jejich častou schopností je nést kontrasní žluté skvrny. Tyto skrvrny jsou na kažém listu a čím je rostlina pěstována ve větším stínu, tím zabírají na listu menší rozsah. Na slunečné pozici umí listy být více žluté, než zelené a na osluněných stanovištích mají skvrny maximální možnou probarvenost.

Je pěstována takřka v celé Evropě, daří se jí více ve vlhčích oblastech, jelikož jakožto stálezelená dřevina, spotřebuje celoročně hodně vody. Začíná být čím dál více v povědomí i u nás a tak je možné ji objevit ve výsadbách, možná i okolo vás. Jedná se, spolu s aralkou o "mrazuvzdornou pokojovku", to znamená, že ji většina lidí pěstuje jako pokojovou rostlinu, resp. se jako pokojová nejčastěji prodává, například ve velkých marketech ji neobjevíte na pultech ve venkovní části, ale uvnitř. Nicméně její původ a zkušenosti ji dovolují zařadit k plně mrazuodolným rostlinám! V našich podmínkách je v podstatě dokonale mrazuvzdorná, sami s ní již mnoho let experimentujeme, naš nejstarší rostlina je v zemi již od roku 2011 a přežila bez ochrany zatím všechny zimy, i ty s holomrazy a minimem -20,3°C. Nepozorujeme u ní ani u dalších rostlin po zahradě žádné poškození mrazem, ani sluncem. A to jak sluncem letním, které umí pěkně pálit, tak i tím zimním, kdy mají problém stálezelené listnaté dřeviny, typu "bobkovišně". /plná mrazuodolnost je podle všeho kolem hranice -25°C, listy ale namrzají o něco dříve.

Její ideální poloha není přesně definovatelná. Z našeho pozorání a pokusných výsadeb vyplývá, že roste velmi dobře snad úplně všude. Jak v těžké, jílovité, podmáčené půdě, tak i v ničím nestíněné kamenité spraši, vedle rozpáleného parkoviště. Množství vody ovlivní, jak rychle rostlina poroste, čím více vody, tím rychleji rostlina vyroste do tvaru mohutného keře. Doporučujeme ji  do záhonů, nebo míst, kde jiné rostliny selhávají na nedostatek světla. Snese snad ten nejpřísnější stín, jaký si jen dovede představit, což je v praxi například severní strana domu a ještě pod velkým stromem. A i v těchto podmínkách se jí daří náramně! Pro aukubu se zkrátka těžko určují nějaké hranice - stín, výpek, sucho, bláto, mráz, sníh, holomrazy... Není nic, s čím by si tahle bizarní dřevina neporadila.

Aukuby jsou jednopohlavní, u rostlin ze semen tak pohlaví není určitelné dokud rostlina nevykvete. Pohlaví je jisté je u řízkovaných rostlin. Plody jsou velmi okrasné, červené, asi 2 cm velké, nejedlé peckovice. Mrazuvzdornost listů je zhruba na -22°C, přičemž pod tuto teplotu začínají omrzat listy a dužnaté výhony, dřevnaté části přežívají i teploty pod -24°C. Keř dorůstá pomalým tempem až do dvoumetrové velikosti. Ve velmi zastíněných podmínkách, při blízkém kontaktu s jinými dřevinami, jsme zaznamenali růst jednotlivých šlahounů až do zhruba 5 m výšky, ale bez opory bude rostlina vždy mnohem menší a vždy kompaktní kulatý keř. Ovšem po letech jde vytvarovat i do jednoho kmene s habitusem menší stromu.