Aloiampelos striatula

Aloiampelos striatula, dříve známá jako Aloe striatula, je zajímavý keřovitý sukulent pocházející z horských oblastí států Lesotho a JAR. Ve své domovině roste na kamenitých svazích a v sušších oblastech, kde je vystavena intenzivnímu slunci, velkým teplotním výkyvům i obdobím sucha. Na rozdíl od většiny aloí vytváří rozvětvené, dřevnatějící stonky a postupně dorůstá do podoby hustého keře vysokého i přes 1,5 metru. Typické jsou úzké, dužnaté listy se zubatými okraji a výrazné trubkovité květy žluté až oranžové barvy, které se objevují především od zimy do jara a nápadně připomínají květy "kleopatřiny jehly" (Kniphophia), které pocházejí z podobných oblastí.

Upřednostní plné slunce a propustný, spíše minerální substrát. Ideální je směs pro sukulenty doplněná pískem, štěrkem nebo perlitem. Ve srovnání s mnoha jinými aloe je překvapivě poměrně odolná vůči chladu a krátkodobě zvládne i středně silný mráz přibližně do -10 °C, pokud roste v dokonale propustné půdě a v suchu. Vyzkoušeli jsme ji venku několikrát, ale příliš jsme se s ní nemazlili, zimy bez pomoci v běžné půdě a bez zastřešení však nezvládá, i když nám několikrát přežila v kořenech, ze kterých znovu vyrašila. Bezproblémově přežívá s jednoduchým zimním krytem, kde teplota dlouhodobě neklesne pod -4°C.

V místě původu bývá rostlina občas využívána podobně jako Aloe vera, především šťáva z listů se tradičně používala zevně na drobná poranění nebo podráždění pokožky.