Akébie pětičetná - Akebia quinata

Akébie je již poměrně dobře známá rostlina, asi není třeba připomínat, jak nádhernou zelenou stěnu rostlina dokáže vytvořit a jak úžasně voní její (dle kultivaru) fialové květy. Tento druh vytváří masu pětičetných listů. Plody jsou bledě růžovofialové, s tlustou slupkou a množstvím drobných semen, obalených chutným, sladkým arilem – gelovitou dužninou.

Pěstujeme ve vlhčí půdě, ideálně v polostínu. Snese i takřka plný stín. Od ostatních pěstitelů víme, že snáší i plné slunce, ale u nás jej akébie prostě nesnáší. Vedra jsou příliš silná a nedají se pořádně „uzalévat“. Možná ve vlhčích oblastech tedy budou prosperovat i na plném slunci.

Podstatnou informací je, že kvůli cizosprašnosti je k plození potřeba dvou geneticky odlišných rostlin. Co se týče mezidruhového opylení s jinou akébií, za jistých podmínek je to možné, ale akébie pětičetná obvykle kvete o 1-2 týdny později, než trojlistá. Ale i když jsme zkusili toto mezidruhové opylení provést, tak to nedopadlo příliš úspěšně. Takže raději opylovat a. pětičetnou s pětičetnou.

Výška: liána, až 20 metrů dlouhá.

Plod: velmi zajímavá a netradiční bobule, která připomíná lusk, fialové barvy s množstvím semen, obalených jedlým a sladkým arilem.

Květ: samičí květ tmavě fialový, vonný, samčí drobnější, růžový. Jedna rostlina má obě pohlaví květů na jendé rostlině, ale je cizosprašná - musí být opylena genticky odlišným jedincem - jiným semenáčem.

Odolnost: plně mrazuvzdorná rostlina.

Stanoviště: slunečné, polostinné i stinné.

Půda: hlinitá i písčitá i jílovitá, pH neutrální.

Jedlé části: plod.

Poživatelnost za čerstva*: 9/10 - vynikající

Poživatelnost po úpravě*: ?/10

Chuť: bizarní plody jsou velice chutné a sladké.

Využití: plody se jedí čerstvé a oplodí se v Asii často smaží nebo peče jako zelenina.