Úvod » Ovocné netradiční rostliny » TOP netradiční ovoce » Tomel x hybridní "Geneva Long x Hokkaido"


        

Tomel x hybridní "Geneva Long x Hokkaido"

Velmi málo známý kříženec dvou zajímavých odrůd. Vzniknuvší kříženec rodí větší kvalitní plody, ale hodí se do teplejších oblastí, neboť plody by měly dozrávat až v listopadu. Mrazuodolnost je ale vysoká.

není skladem

 

Skladem: 0 ks
Přibližná výška rostliny v cm (bez květináče): 20/40
Maximální mrazuvzdornost: -25°C
Podnož: Diospyros lotus
cena:
490 Kč
Hlídací pes:
Hlídací pes

Diospyros kaki x D. virginiana

Křížením japonského a viržinského tomelu vzniklo již mnoho skvělých odrůd, nesoucích kvalitní ovoce, ale zachovávající si značnou mrazuvzdornost, oproti většině odrůd japonského tomelu. Plody většiny odrůd u nás stíhají obvykle dobře dozrávat. Rané odrůdy lze pěstovat v příhodném mikroklimatu i ve vyšších nadmořských výškách.

Předností kříženců je ale také chuť, která se blíží spíše tomelu japonskému, ale s chutí, více či méně "okořeněnou" virginianou, což je ideálem pro většinu konzumentů.

Popis a původ

Arkady Konstantinovič Pasenkov, ukrajinský mistr ve šlechtění a křížení neobvyklých exotických druhů ovoce, v polovině minulého století jako první a jediný na světě dokázal zkřížit tomel japonský s viržinským. Bylo to v Nikitské botanické zahradě v Jaltě, na Krymu. Nebylo to nic jednoduchého, aby se mu to povedlo, musel například naroubovat kaki na virginianu a virginianu na kaki. Teprve potom rostliny přijaly pyl cizího druhu. Tímto vznikl první hybrid první generace (F1) a to Rosseyanka. Další odrůdy už vznikly pouze zpětným zkřížením buď mezigeneračně (D. kaki x D. virginiana) x (D. kaki x D, virginiana), nebo dále s kaki či virginianou (např. D. kaki x D. virginiana) x D. kaki). Nikitskaja Bordovaja nebo Pamjati Pasenkova je hybridem druhé generace (F2) a série kříženců Gora (G. Goverla, Roman Koš, Rodgers) je generace třetí (F3). V současnosti jsou již dostupné i hybridy čtvrté generace, přičemž za těmi novějšími generacemi stojí šlechtitel Aleksandr Naumovič Kazas, který pokračuje v Pasenkově práci a v jeho odkazu.

Opylovací poměry

Stromy tvoří květy obou pohlaví a tvoří plody i partenokarpicky, tedy bez opylení. Takové plody potom neobsahují žádná semena. Nejkvalitnější a největší jsou však plody opylené.

Pěstování

Hybridní tomely pěstujeme nejlépe v chráněné poloze (v závětří, poblíž zdí budov, na dvoře apod.). Pokud nemáme k dispozici takovou polohu, snáší celkem dobře - na rozdíl od tomelu japonského - i pěstování na volných prostranstvích, na svazích, sadech apod, ale pouze v teplých oblastech. Hybridní tomely snáší značný mráz, ale odolnost se liší v závislosti na genetice - odrůdě. Hybridy 1. a 2. generace snášejí až -26°C, zatímco hybridy 3. generace spíše do -22°C. Rostlinu po výsadbě alespoň první rok důkladně zaléváme, je-li suché teplé počasí.

Problémy při pěstování nastávají zejména tehdy, když rostlina zjara vyraší a následně přijdou silné jarní mrazíky, V mnoha případech jim sice unikne, neboť tomely obecně raší poměrně pozdě, ale pokud přicházejí mrazíky v květnu, těm zpravidla již neunikde a teplota pod -1°C obvykle spálí narašené pupeny. Mladé stromky lze proti mrazíkům snadno chránit. Pokud klesne v době po vyrašení teplota až na -5°C, už může jít o život i celému stromku, či v lepším případě jednoletému dřevu. Proto je lepší před silnými jarními mrazíky stromky chránit, jak to jen půjde.

Dalším problémem při pěstování je, zejména v prvních letech, opad nasazených plůdků. Traduje se, že může jít o teplotní šoky způsobené studenou zálivkovou vodu, po bouřce po horkém dni, při studených nocích, atd., což se nám tak docela nepotvrdilo. Opad probíhá spíše ve volné půdě, než v květináčích, což nasvědčuje tomu, že strom má tendenci první roky jen růst a plody ochotněji drží až od nějakého 4. roku výsadby. Rovněž je vyšší tendence ke shazování plodů v na dusík bohatých půdách. Čili tento problém se časem, více či méně, vyřeší sám s věkem rostliny a je to v podstatě přirozený jev. Na půdu není náročný, nesnese jen přemokřenou, podmáčenou půdu. Otázka nároků na půdu se týká podnože, na které je odrůda tomelu naroubována (viz níže).

Podnož

Odrůdové tomely roubujeme zpravidla na tomel kavkazský (D. lotus). Tato podnož má řadu výhod i nějakou nevýhodu oproti podnoži semenáče tomelu viržinského. Nevýhoda je, že tomel kavkazský je ve dřevě odolný "jen" do -22 až -25°C, což však bohatě stačí na větišně našeho území. Zatím jsme se s mrazovým poškozením tomelu kavkazského nesetkali za roky naší praxe na žádné z našich stávajících, ani minulých zahrad "napříč republikou". Ovšem pozor - platí to pro rostliny zasazené ve volné půdě. V květináči nevystavujeme rostlinu na lotusu ani na virginianě teplotám pod -10°C!

Výhody "lotusu" jsou nesporné, zejména je to počáteční bujný růst oproti rostlinám na t. viržinskému, dřívější nástup do plodnosti a zdá se, že jsou odrůdy na "lotusu" i ranější, dle pozorování i u ostatních pěstitelů zrají o několik dní až týden dříve. Dříve se přitom chybně tradovalo, že ranější jsou odrůdy naroubované na virginianě. Rostliny na "lotusu" rovněž lépe zakořeňují a mají v kratší době bohatší kořenový bal. Podnož "virginiany" by měl vyhledávat ten, kdo bydlí v opravdu krajních podmínkách v oblastech, kde teplota v zimě padá hluboko pod -20°C. Mimo to musí jít o podnož tomelu viržinského s 90 chromosomy (severní populace). Navíc žádná odrůda Diospyros kaki a ani kříženců kaki x virginiana nesnese pod -25°C, ačkoliv se o některých někdy píše, že snáší kolem -30°C, což je nesmysl. Jen vyjmečně a krátce snese pár odrůd kříženců (např. Rossianka, Pamjaťi Pasenkova) maximálně -26°C. Veškeré udávané mrazové odolnosti jsou ale závislé spíše na délce trvání samotného mrazu. Další výhodou podnože "lotusu" je nenáročnost na půdu; virginiana nesnáší vyšší obsah vápna v půdě, což je problém na většině území nížin Moravy, Polabí a Slovenska, zatímco lotusu vápnité půdy nevadí, přičemž toleruje i půdy mírně kyselé. V neposlední řadě je "lotus" odolnější vůči suchu a prosperuje i v sušší půdě, ve které už by virginiana živořila. Náročnost viriginany na půdu by se dala přirovnat k nárokům Asiminy triloby.

Sklizeň a využití

Plody zrají, dle odrůdy, teplotního průběhu roku a lokality, od září do listopadu. Při dozrání plody změknou, zčervenají nebo zoranžoví, ztratí trpkost a při úplném dozrání odpadnou od stopky. V této fázi plody konzumujeme syrové, nebo je využíváme v kuchyni do různých sladkých pokrmů, od zmrzlin, přes želé a pudinky až po buchty. Plody je vhodné i sušit (oloupané) Uchovávání zralých plodů je velmi krátkodobé, ale měkkou dužninu lze zamrazit. Pokud chceme, aby nám plody vydržely déle jako stolní ovoce, lze je utrhnout vybarvené, ale ještě tvrdé ze stromu a dát je do uzavíratelné nádoby s jablky, díky kterým plody postupně krásně dozrají. Stejně lze řešit dozrávání v nepříznivých klimatických podmínkách, kde plody nestihnout perfektně vyzrát na stromech. Pokud chceme, aby vydržely skutečně dlouho, lze je, mírně podtržené, skladovat v lednici při teplotě okolo nuly několik týdnů až pár měsíců. 

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

Nebyl zatím přidán žádný názor. Přidejte svůj názor nebo dotaz jako první.

YzNjZGY3MT
Hlídací pes
Watch DOG


Informovat na e-mail při změně:


       když cena klesne pod

        když produkt bude na skladě


Zadejte Váš e-mail: