Tomel viržinský - Diospyros virginiana

Viržinský tomel, nebo-li persimmon či americký persimmon, je nejmrazuodolnější a obvykle i nejranější druh, jehož odrůdy u nás stíhají obvykle dobře dozrávat i v horších podmínkách. Nejranější odrůdy lze pěstovat v příhodném mikroklimatu až do nadmořských výšek kolem 650 metrů. 

Chuťově je pro mnoho lidí přijatelnější, než "klasické kaki" (tomel japonský, japonský persimmon), protože jeho plody jsou, dle odrůdy, více či méně aromatické. Aroma přechází od skořicové vůně, přes perníkovou až po rumovou.

Popis a původ

Tomel viržinský je původní v lesích na východě USA a jeho oblast rozšíření zasahuje do více než 10 amerických států. Je to opadavý strom, dorůstající v divoké formě a v podmínkách domoviny až 25 metrů. Je dekorativní svými sytě zelenými, v mládí načervenalými, téměř lesklými listy, velkými až 15 cm. Květy jsou vonné, světle žluté a vykvétají obvykle v červnu. Plod je oranžovočervená až červená bobule, velká, dle odrůdy a podmínek, od 3 do 6 cm. 

Opylovací poměry

Divoké formy jsou zpravidla samčí nebo samičí, odrůdy často tvoří květy obou pohlaví a tvoří plody i partenokarpicky, tedy bez opylení. Takové plody potom neobsahují žádná semena. Nejkvalitnější a největší jsou však plody opylené.

Genetika

Existují dva typy viržinských tomelů; tetraploidní (mající 60 chromosomů) a hexaploidní (mající 90 chromosomů). Tetraplodní se vyskytují nejvíce na jihu Apalačské oblasti a v jejím okolí, zatímco hexaploidní jedinci se vyskytují všude na sever a západ od těch tetraploidních, přičemž se tyto dvě skupiny setkávají na území Kentucky. Podle výskytu je tedy jasné, že jedinci s 90 chromosomy jsou odolnější vůči mrazu i ranější a proto je drtivá většina odrůd vyšlechtěna právě z nich.

Pěstování

Tomel viržinský pěstujeme nejlépe v chráněné poloze (v závětří, poblíž zdí budov, na dvoře apod.), ale pokud nemáme k dispozici takovou polohu, snáší celkem dobře - na rozdíl od tomelu japonského - i pěstování na volných prostranstvích, na svazích, sadech apod. Rostlinu po výsadbě alespoň první rok důkladně zaléváme, je-li suché teplé počasí. Na půdu není náročný, nesnese jen přemokřenou, podmáčenou půdu.

Sklizeň a využití

Plody zrají, dle odrůdy, teplotního průběhu roku a lokality, od konce srpna do listopadu. Při dozrání plody změknou, zčervenají, ztratí trpkost a při úplném dozrání odpadnou od stopky. V této fázi plody konzumujeme syrové, nebo je využíváme v kuchyni do různých sladkých pokrmů, od zmrzlin, přes želé a pudinky až po buchty. Uchovávání zralých plodů je velmi krátkodobé, ale měkkou dužninu lze zamrazit. Pokud chceme, aby nám plody vydržely déle jako stolní ovoce, lze je utrhnout vybarvené, ale ještě tvrdé ze stromu a dát je do uzavíratelné nádoby s jablky, díky kterým plody postupně krásně dozrají. Stejně lze řešit dozrávání v nepříznivých klimatických podmínkách, kde plody nestihnout perfektně vyzrát na stromech.