Tasmánský pepř - Drimys aromatica

Tasmannia lanceolata, známá jako "tasmánský pepř" je velmi dekorativní i užitečný keř pocházející z lesů a chladných deštných pralesů mírného pásma jihovýchodní Austrálie a Tasmánie. Výška keře se pohybuje od 2 do 10 m, avšak v našich podmínkách zůstává keřík výrazně nižší. Aromatické listy jsou kopinaté , 4–12 cm dlouhé, s výrazně světlým rubem listu. Kontrastně k listům jsou červené stonky. Drobné krémové nebo bílé květy se objevují v létě a po nich následují černé, kulovité bobule široké 5–8 mm, které se objevují na podzim. Rostliny jsou však dvoudomé, takže jsou samostatné samčí a samičí rostliny.
Plody i listy se suší a používají jako koření, zejména jako náhražka pepře. Dokonce se produkt vyváží do Japonska k ochucování wasabi past. Plody mají kromě pepřového aroma i sladkou chuť. Plody i listy působí značně antimikrobiálně a de facto do jisté míry konzervují potraviny a mají vysokou antioxidační hodnotu. Stejně jako řada dalších koření by se rostlina neměla užívat dlouhodobě. Za aromatem a účinky rosltiny stojí zejména látky jako polygodial kyselinu benzoovou, flavanoly a flavanony, dále eugenol, methyleugenol a kyselinu galovou a také glykosidy kvercetin a rutin.

Rostlina je dosti odolná, v zimním stínu jsme ji otestovali na teplotu -18°C bez zásadního poškození a považujeme ji za dostatečně odolnou. Při teplotách pod -20°C však již může vymrzat. Ocení spíše vlhčí a kyselejší půdy a kompozičně se velmi hodí do podrostu vyšších stromů a do společnosti např. rododendronů, kalmií nebo kamélií. Svými lesklými, stálezelenými listy zdobí po celý rok!

Po zimě 2022/23, kdy přišly v prosinci nepříjemné mrazy, kdy sice minimální teplota klesla jen na -13,9°C, avšak kvůli mimořádné inverzi zůstala teplota po celý den na -10°C, musíme konstatovat, že takto dlouhodobé vystavení teplotám pod -10°C již "tasmánskému pepři" škodí. Všechny naše rostliny přišly o listy a některé i o celou nadzemní část, na jaře však raší z kořenového krčku. Jinými slovy, velmi silný celodenní mráz (tzv. arktický den) je pro rostlinu horší, než nárazový mráz kolem -17°C v noci s oteplením přes den nad -5°C.