Smrk Engelmannův - Picea engelmannii

Ano, Tropik se dal skutečně už na všechny dřeviny a nevynechal ani smrky :-). Ale primárně jen takové, které jsou něčím opravdu zajímavé. Mezi ně patří i smrk Engelmannův. Asi všichni známe všudypřítomné stříbrné pichlavé smrky, rostoucí v každém městě, v každé vesnici a v každé městské výsadbě. Tím je smrk pichlavý (Picea pungens), ke kterým má řada lidí spíše negativní vztah, neboť jsou prostě a jednoduše okoukané a hlavně - nepříjemně píchají. Skvělou alternativou pichlavého smrku je právě smrk Engelmannův, protože nepíchá - naopak, je "příjemný na dotek"! Jeho habitus je elegantnější, větévky převislejší a celkově vzdušnější. Je i užší, takže nezabere tak velkou plochu, jako jeho pichlavý bratr. Engelmannův smrk je ojíněn spíše do azurově modré, než do šedostříbrné barvy, jako je tomu u smrku pichlavého.

Druh pochází z poměrně velkého území středu a západu Severní Ameriky, na severu zasahuje do středu Kanady a potom přes Skalisté hory zasahuje jeho varieta mexicana do Arizony a v několika populacích až do středního Mexika. V ide=alních podmínkách je to statný, leč užší strom, dorůstající až do 40 nebo dokonce 60 metrů s průměrem kmene 120 a někdy až 200 cm, doživší se kolem 400 i více let. Je to důležitý strom, tvořící v lesích Skalistých hor primární dřevinu a roste zde společně s jedlí ojíněnou (Abies concolor), plstnatoplodou (A. lasiocarpa) a borovicí pokroucenou (Pinus contorta).