Úvod » Ovocné netradiční rostliny » Peckoviny » Slivoň mirabelka velkoplodá - Prunus syriaca


        

Slivoň mirabelka velkoplodá - Prunus syriaca

Semenáče velkoplodých mirabelek z odrůd typu Aprimira, Bellamira, Miragrande.

skladem

 

Skladem: 5 bal.
Přibližná výška rostliny v cm (bez květináče): 20/40
Maximální mrazuvzdornost: -32°C
cena:
129 Kč
Hlídací pes:
Hlídací pes

do košíku:
  bal.  

Slivoň mirabelka - Prunus (domestica ssp.) syriaca 

Název mirabelka je hodně známý velké většině lidí, ale přitom pravou mirabelku většina lidí nikdy neochutnala a dokonce ani neviděla. Obvykle je tak totiž zván obyčejný myrobalán (Prunus cerasifera), který se po celém Česku vyskytuje hojně. Najít ale "divoce" rostoucí mirabelku není vůbec tak snadné. Ojediněle je lze najít ve starých sadech a nebo podél cest, kde může růst společně s myrobalány, protože kdysi bývala v menším množství, právě spolu s myrobalány, používána jako podnož pod odrůdy švestek a rynglí. Mirabelku od myrobalánu rozeznáme hlavně podle letorostů a listů, ty od mirabelky silně připomínají listy a letorosty pravých švestek, kdežto myrobalán má listy i letorosty tenké a lysé. Rozeznat je od sebe podle plodů na první pohled nemusí být snadné, protože některé formy myrobalánu se mohou plodům mirabelky dosti podobat. Znaky plodů mirabelky jsou ale ustálené a jsou vždy více či méně ojíněné, obvykle žluté až banánově žluté barvy, v plné zralosti a zejména na osluněné straně plodu pak s oranžovým líčkem, tvořené mnoha oranžovými skvrnkami. Jsou kulovité a jejich slupka lze poměrně dobře oloupat. Plody jdou obvykle dobře od pecky, což se u myrobalánu obvykle říci nedá, ale opět u něj existují výjimky, potvrzující pravidlo, a i některých myrobalánů jdou plody od pecky. Pro determinaci myrobalánu od mirabelky je vždy zapotřebí rozeznávat především mezi listy a letorosty, než mezi plody.

Mirabelka je větší keř či strom, který roste rychle a vytváří kuželovitou až kulovitou korunu. Větvičky jsou bez trnů, v mládí jsou ochlupené a později lysé. Listy jsou eliptické až obvejčité, 5 až 10 cm dlouhé, jemně vroubkovaně pilovité. Zelenobílé květy, vykvétající před olistěním, ale až několik týdnů po myrobalánu, jsou stejné, jako květy pravých švestek (Prunus domestica), slív a špendlíků (Prunus insititia) i rynglí (Prunus italica). Květy jsou samosprašné a zároveň jsou dobrými opylovači pro pozdně kvetoucí odrůdy slivoní. Výborné je, že květy jsou nejodolnější vůči mrazu snad ze všech běžných slivoní a dle našich poznatků jsou v květu dokonce odolnější, než myrobalány! Květy přežívají mrazy asi -3,5°C až -5°C a i mladé plůdky, podle stádia, mohou přežít i teploty padající k -4°C. Platí to více u semenáčů, tedy "klasických" kulatoplodých mirabelek. Velkoplodé odrůdy s podlouhlými plody nám v květu omrzají mnohem častěji.

Na pěstování jde o nenáročné dřeviny, které ocení slunnou a teplejší polohu. Nejkvalitnější mirabelky se pěstují zejména ve Francii. Trpí na různé choroby a škůdce, jako je moniliová hniloba plodu nebo obaleč švestkový. Pokud je situace se škůdci neúnosná, ošetřujeme stejně, jako jiné slivoně, zejména v době odkvétání proti pilatce švestkové a v červenci (dle aktuálního výskytu) proti obaleči švestkovému, např. postřikem mospilan.

Výsev a stratifikace

Nejvhodnější období pro nákup semen ke stratifikaci je zima, jaro až časné léto a potom pozdní podzim.

Semena po doručení namočíme na 2-4 dny do vody, kterou udržujeme ideálně vlažnou až teplou (min. pokojová teplota).

Přichystáme si výsevní nádobu, která by měla být hluboká alespoň 6-8 cm, např. vaničku od masa, zmrzliny, nebo třeba truhlík. Vespod vytvoříme malé odtokové otvory.

Po namočení semena ihned vysejeme do propustného substrátu, který by se měl skládat z 50% zahradnického rašelinného substrátu a 50% písku, perlitu nebo nejlépe zeolitu a tímto substrátem jsme předtím naplnili připravenou výsevní nádobu. Větší semena je možné vysévat do čistého písku nebo vermikulitu.

Semena sázíme asi 1 cm hluboko. Substrát po vysetí semen dostatečně zavlažíme.

Nyní výsev popíšeme a uvedeme datum výsevu, abychom věděli, kdy bude stratifikace hotová.

Teď přijde na řadu samotná stratifikace; nejprve výsev dáme do ledničky po dobu 10 - 12 týdnů. Ujistíme se, že je výsev zavlažený. Výsev nepřikrýváme - musí dýchat! Musí probíhat výměna plynů. Pokud je zimní období, můžeme místo do ledničky dát semena ven. Výsev může klidně i promrznout, někdy to může být ku prospěchu a urychlit stratifikaci, ale obecně nejúspěšněji stratifikace probíhá při teplotě +2 až +5°C. Pokud bychom ale stratifikovali venku, je nutné výsev chránit před hlodavci!

Po uplynutí 10-12 týdnů chladné stratifikace výsev vytáhneme z lednice. Kalendářně bychom nyní měli mít předjaří, jaro, nebo časné léto. Semena z lednice umístíme v nejlepším případě do zahradního skleníku nebo ven. V horším případě, a popřípadě, pokud je jiné roční období, než je uvedeno výše, tak semena můžeme předpěstovat i doma za oknem, ale toto není až tolik vhodné, neboť pro vyklíčení je důležité, aby byla teplotní denní amplituda, tzn. rozptyl teplot mezi dnem a nocí, alespoň 10°C, lépe 15-20°C. Ve skleníku jsou podmínky pro klíčení nejlepší a semena zpravidla vyklíčí po úspěšné stratifikaci již po 2 - 6 týdnech. Venku v polostínu také obvykle klíčení probíhá v pořádku.

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

Nebyl zatím přidán žádný názor. Přidejte svůj názor nebo dotaz jako první.

ZGQ5Yj
Hlídací pes
Watch DOG


Informovat na e-mail při změně:


       když cena klesne pod

        když produkt bude na skladě


Zadejte Váš e-mail: