Škumpa paňdžábská - Rhus punjabensis

Paňdžábská škumpa patří mezi větší druhy škump, podobně, jako trošku známější škumpa lakodárná nebo vosková se řadí spíše do rodu Toxicodendron a zahrnuje obvykle větší druhy. Nižší strom, 7 - 15 metrů vysoký se zpeřenými listy, pochází ze severozápadní Indie. Přesto se mu u nás daří a je plně mrazuvzdorný. Lze jej nalézt ve sbírkách některých českých arboret.

Škumpy bohužel nemají dobrou pověst, ačkoliv k tomu není žádný důvod. To se týká i "naší" zplanělé škumpy orobincové. Většina škump totiž není jedovatá, jak se traduje. Pro malé procento obyvatelstva sice může být nebezpečný již jen dotyk, neboť může způsobovat kontaktní dermatitidu, ale stejně působí třeba fíkovníky a především latexové mléko z nich. Škumpa funguje na stejném principu.

Plody mnoha druhů jsou naopak jedlé a semena jsou využívána pro výrobu olejů, laků, barev i vosků. Stejně jsou na tom i plody této paňdžábské škumpy. Plody jsou sice malé a mají minimum dužniny, ale jsou neseny v takovém množství na latách, že z několika málo plodenství máme surovinu na přípravu limonády, nebo na nasušení jako koření sumach. Limonáda se připravuje ze zralých plodů, které namočíme na několik hodin nebo přes noc do vlažné až teplé vody (do 50°C). Při vyšší teplotě by se vyplavilo více třísovin a nápoj by byl trpký. Škumpa vodu okyselí a dodá jemnou chuť. Pak už stačí jen osladit a zchladit a máme osvěžující nápoj.