Prodejní rostlina byla jako má matečnice, s přibývajícimi rostlinami ale nemá již dostatek světla a prostoru. Zasílám jí z přepravních důvodů zbavenou substrátu a bez nádoby. Přirozeně se volně pnula po zemi, nemátedy žádný tvar, ale bez problémů půjde omotat na oporu, nebo zkrátit na libovolnou délku. Při osobním odběru rostlinu nechám v nádobě.

Philodendron golden tuxla

Pěstování a umístění

Tento druh není vzácný, ale v běžné sbírce se také nenachází. Rostlina tvoří dužnaté listy, šípového tvaru, roste poměrně rychle a dobře reaguje na bytové klima. Spodky listů jsou mírně do červena. Na dobře osvětleném místě s oporou může časem tvořit přímo obří listy. Doporučuji pro hustší růst s dobře probarvenými listy, umístit rostlinu na místo, kam svítí slunce. Čím více, tím lépe.

Substrát

Jako substrát doporučuji používat vlastní vzdušnou směs, jelikož vyloženě vhodný substrát se neprodává. Nejblíže tomu mají některé značky pro orchideje. Rostlina bude prospívat i v substrátu pro pokojové rostliny obohacený o perlit. Ale takový substrát není trvanlivý a po 1-2 letech je již pro kořeny rostliny obvykle nevhodný (postupně degraduje-rozkládá se, sedá si a stává se z něho "blátíčko"). Mnohem trvanlivější a vhodnější je vlastní směs, kde je mnoho organického materiálu, jednoduše řečeno kde bude sám "substrát" simulovat uchycení ke kmenu stromů. Jako základ může být substrát pro pokojové rostliny (doporučuji ale přeci jen profesionánější řadu substrátu, například od BBCOM), dále různé frakce píniové kůry, drcené dřevené uhlí, kousky sphagnum, kokosové materiály, jako je lignocel nebo kokosové chipsy. Poměr přísad není nijak dán, já dávám substrátu jen do 20%, zbytek jsou příměsi a nejvíce je kůry, frakce 1-3 cm. Nejvíce trvanlivé směsi jsou druhy materiálů, které se používají např. v hydroponii, u nás je z nich asi nejznámější keramzit. Existuje jich celá řada, ale upřímně říkám, že takové pěstování je více nákladné a při nesprávné aplikaci částečně i rizikové, ale na druhou stranu, hydroponické složky nedegradují a vydrží prakticky napořád. Pokud s nimi již máte zkušenosti a nechcete každý rok rostlinu přesazovat do čerstvého nebo jiného substrátu, tak směle do toho. 

Hnojení

Je závislé na složení substrátu. Při pěstování ve směsi, kterou doporučuji, se hnojení průmyslovým hnojivy s NPK vůbec nehodí. A kupodivu se nehodí ani hnojení organickými hnojivy. Je to z toho důvodu, že přidaný dusík urychluje rozklad organické hmoty. Krom výživy pro bakterie u kořenů, tak ale hnojení způsobuje degradaci příměsí i substrátu.

Já radím využít cestu "mezi". Dociluji toho například soustavnou zálivkou dešťovou vodou, kterou beru z akvária. Taková voda obsahuje stopové množství přírodního NPK. 2x do roka peru filtraci a odkaluji, z toho dělám silný koncetrát, který stáčím do lahví a snažím se tento koncentrát přidat do 1-2 zálivek.

Rozhodně ale zvolte svojí cestu, já mám rostlin opravdu mnoho a vydal jsem se cestou, kdy není nutné přesazovat rostliny dlouhé roky a přesto nebudou strádat. Pokud chcete rychlé přírůstky a rychleji větší listy, více odnoží a podobně, zvolte si cestu jaká bude vyhovovat vám. U průmyslových NPK dochází k zasolování substrátu a není například nutné rostlinu zalévat dešťovou vodou, jelikož se substrát znehodnocuje. Stejně tak není třeba substrát skládat z drahých složek, jelikož se dříve znehodnotí. Můžete tedy nějaké složky vynechat a nahradit je například levnějším perlitem. Přírodní hnojiva jsou sice "nechemická" a nezasolují půdu, ale dochází u nich k urychlení rozpadu organické hmoty (kůra, sphagnum, kokos, rašelinný substrát). Ale rozhodně, pokud chcete hnojit, a máte substrát z degradujících složek a chcete se vydat přírodní "nechemickou" cestou, tzv. "plantfriendly", tak si sežeňte jakoukoliv organiku a 2-4x za rok aplikujte slabší koncentraci hnojiva formou zálivky.

U hnojení v hydroponii se využívají pouze průmyslová NPK dle přiložených koncentrací na obalu hnojiv, u tohoto typu pěstování je důležité hnojit soustavně po celý rok, pouze se zimním utlumením dávek a intervalů (v případě bez aplikace přisvětlování!). Výhoda hydroponie je nedegradující (rozkladu nepodléhající) médium, je to bez nepořádku, žádné shánění příměsí a strach z přelití. Nevýhoda je, že časem (po letech) se médium musí obmněnit nebo "vyprat", jelikož se postupně zasoluje, nesmí přeschnout, nehodí se do běžných bytů (jelikož horní vrstva média je často přeschlá, zatímto spodek musí stát ve vodě). Vhodnější je hydroponie do skleníkových či jinak vlhkých podmínek, kde se zalévá stylem "tropický déšť".

Styl růstu a střih

Roste do jednoho výhonu, který časem může narůst do obludných rozměrů. Začíná se větvit, až když je rostlina starší, nebo po střihu. Pro rostlinu je přirozené, že se pne po opoře, vhodné je tak k rostlině umístit tyč a vyvazovat, k tomu může výborně posloužit i mechová tyč. Nebo jakákoliv opora. Ve vlhkém prostředí rostlina do tyče/opory zakoření, tak jako v přírodě obrůstá kmeny stromů. Pro tyto případy je tak vhodnější rostlinu umístit na zem, aby měla možnost jít za světlem směrem vzhůru. Ale dokáže růst u i bez opory, časem kmínek lehne a roste plazivě.

Střih je libovolný, nijak rostlinu neomezuje. Při hlubokém střihu obrazí z prvního kolínka nad zemí. 

Škůdci a choroby, chemie i bio přístup

Philodendrony v bytech jsou spíše méně problémové rostliny. Mají většinou tuhé listy, které škůdci nenapadají přednostně. Většinou škůdci napadnou nejdříve rostliny v okolí a pak až Philodendrony.

Nejčastěji se jako první objeví svilušky. Ty jsou poměrně špatně rozeznatelné, zejména z počátku napadení. Prvním znakem jsou "vyšisovaná" místa na listech, nejčastěji uprostřed středové žíly a to vždy ze spodu listu, která mohou prosvítat i na líc listu. Při bližším pohledu jsou viditelné malinkaté černé nebo červené pohyblivé tečky, při těžším napadení jsou v záhybech rostliny mikro pavučinky, které jsou patrné okem a jdou prstem setřít.

Dalším nejčastějším škůdcem jsou vlnatky nebo červci, které jsou také zpravidla ze spodu listů a hlavně v záhybech celé rostliny, včetně suchých částí! Tvoří bílé, vatovité útvary. Při těžkém napadení mohou být mezi kořeny i v půdě. Při těžkém napadení ztrácí postižená část rostliny barvu a rychle odchází, přítomna je lepkavá tekutina, kterou vlnatky vylučují, ta nám dává jasný signál, že je škůdce přítomen.

Třetím nejčastejším škůdcem jsou třásněnky, ty jsou zase zespodu listů, malí podlouhlí tmaví broučci, sají z listu a projevují se světlejšími kolečky na listech, často pak list vypouští jako obranu malé krystalky šťavelanu z postižených míst.

Všichni škůdci jdou likvidovat i bez chemie a to soustavným pozorováním a včasnou ruční likvidací, například otíráním nejpostiženích míst prstem a následným lehkým vydrhnutím napěněnou houbičkou od jaru. Doporučuji postižená místa pár dní otírat a následně udělat listům silnou sprchu vodou. Nebo chemická cesta je použití přípravků proti savým škůdcům, pokud je kolonie škůdců nezvládnutelná, doporučuji přípravky na konkrétní škůdce, mohou se kombinovat ale zásadně striktně dodržujte ochrané kroky při aplikaci! Jsou velmi škodlivé a zdraví i prostředí nebezpečné. Při extrémním napadení není problém rostlinu těmito přípravky zalít, ale to je extrémní způsob a pozor, přípravky mohou negativně ovlivnit i půdní přátelské bakterie. Přírodnější cesta je rostlinu vyklepat ze substrátu a celou ji osprchovat, nebo udělat koupel v připravku. Napadený substrát již stejně nelze znovu použít.

Pokud byste rádi jinou, méně pracnou bio likvidaci škůdců, doporučuji si pořídit jako nové "domácí mazlíčky" přátelské roztoče a parazitické hlístice či vosičky od firmy, která se na ně specializuje (v ČR jedna existuje). Je to dražší způsob, ale čistě bio a podle zkušeností i efektivní a dlouhodobé řešení.