Papája - Carica papaya

Papája je dřevnatějící bylina s jedním kmenem, dorůstající i více než 10 metrů. Pokud se hlavní vzrůstný vrchol uřízne, tak se stonek rozvětví, což můžeme vidět především ve sklenících a botanických zahradách.

Přes léto je nejlepší umístit ji do skleníku nebo foliovníku, ale je vyzkoušeno, že dokáže růst i venku, pokud noční teploty neklesají pod +5°C a denní vystoupí nad 20°C. Ve skleníku vyroste do podzimu klidně i přes metr a na zimu už je tak lépe připravena, než menší rostliny. Papáju nesmíme vystavovat dlouhodobým teplotám nižším než 14°C (nejdená-li se o krátkodobé venkovní ranní teploty).

Již dvouletá rostlina je ve skleníkových podmínkách schopna udělat první úrodu. Rostliny jsou většinou jednopohlavní, pro úspěšné opylení je tak potřeba aspoň 2 květoucích rostlin.

Semena vyséváme do sterilního ("vyvařeného", "pečeného", supresivního či chemicky proti plísním ošetřeného) substrátu. Po vyklíčení přichází první kritické období, kdy v neošetřeném substrátu může vzniknout živná půda pro houbové choroby, které napadnou i malé semenáčky. Měsíc po vyklíčení už rostliny zesílily natolik, že se již každá přesadí do své nádoby. Přes léto je nejlepší umístit ji do skleníku nebo foliovníku, ale je vyzkoušeno, že dokáže růst i venku, pokud noční teploty neklesají pod +5°C a denní vystoupí nad 20°C. Ve skleníku vyroste do podzimu klidně i metr a na zimu už je tak lépe připravena, než menší rostliny. První zima je druhé kritické období, ale větší rostliny by ji měly bez úhony zvládnout maximálně s opadem listů. Následující rok je ve skleníkových podmínkách již šance na první úrodu. Papáju nesmíme vystavovat teplotám nižším než 15°C (nejdená-li se o krátkodobé venkovní ranní teploty).