Muďoul trojlaločný - Asimina triloba

Asimina je opadavý strom, pocházející z východního pobřeží Severní Ameriky. Koruna stromu je pravidelná za mlada pyramidální, působí velmi dekorativně. Na podzim jsou listy zářivě žluté. Tento málo známý ovocný strom lze pěstovat v našich podmínkách i ve středních polohách a kvalita jeho plodů je zcela srovnatelná s nejkvalitnějším tropickým ovocem. Chuť je výrazně aromatická, nejvíce podobná banánu a to i konzistencí.
Asimina v přírodě tvoří spíše podrosty v řidčích lesích, a podle toho také vypadá, má pak dlouhé letorosty a je málo olistěná. Je to pro ni přirozené a osvědčilo se tak malé rostliny u nás první 2 roky po výsadbě stínit proti odpolednímu slunci. Starší rostliny již snesou plné oslunění a naopak na přímém slunci lépe rostou. Na slunečné poloze dělá kratší větve a plno listů a teprve na slunečném stanovišti se ukáže v celé kráse.

K rychlému růstu potřebuje pravidelnou závlahu v době vegetace, tedy v době, kdy má již vyvinuté listy. Zálivka by měla být velmi vydatná, aby se dostala voda ke všem kořenům. Ve vysýchavých půdách bez zalévání jen živoří a má minimální přírůstky a žluté listy.

K rychlému růstu je rovněž potřeba zvolit stanoviště s kvalitní, humózní půdou a hlavně propustnou. Asimina nesnáší pokud se voda drží v půdě. Nemá ani tak agresivní kořeny, většinou do jílu zarůstají velmi neochotně a několik let. Měli bychom na to myslet při výsadbě. Pokud máme na zahradě těžké jílovité půdy, bude to chtít vykopat pořádnou jámu, více širokou, než hlubokou (hlavně v mírném svahu, aby se zde nezdržovala voda!) a půdu vyměnit za kvalitní ideálně černozem smíchanou s pískem. Asimina miluje velké množství vápníku (nikolik vápna) v půdě. Můžeme tak půdu o tento prvek před výsadbou obohatit. Z našich zkušeností jsou půdy pro Asiminu u nás v hodné zhruba do 350 m.n.m. Ve vyšších oblastech je vápníku v půdě méně a podle toho i Asiminy pomaleji rostou. Ale neznamená to, že vyšší oblasti jsou pro pěstování Asimin nevhodné. Nevhodné jsou hlavně mrazivé kotliny, kde přichází první mrazíky již koncem září. V takových oblastech se plodnosti dočkáte pouze s nejranějšími odrůdami.

V podmínkách českých nížin a pahorkatin je absolutně mrazuvzdorná. Vykvétá na jaře nádhernými, temně fialovými květy, které lákají mouchy k opylení. Ke zdárnému opylení potřebujeme 2 kvetoucí rostliny, přičemž z jedné rostliny by se měl dostat pyl na bliznu květu druhé rostliny. Pro dobré opylení je vhodné tomu pomoct ručně, hmyzu je na jaře málo a můžeme se tak připravit o úrodu. Pyl zraje až po několika dnech, když se květ otevře, ale přitom blizna je aktivní pouze první dny po otevření v květu. Proto je zapotřebí minimálně 2 květů, které se otevřou v různou dobu, aby se potkal pyl s bliznou v jeden moment.

Plody jsou žlutozelené, podlouhlé, tvarem připomínají mango a váží vyjímečně až půl kilogramu. Dužnina je žlutá se skvělou konzistencí i chutí.

Při přesazování rostlin se musí dbát na to, aby se neporušily kořeny, obzvláště hlavní kůlový kořen!

Výsev - jak stratifikovat:

Semena jsou již stratifikována a zasíláme vlhká, čerstvá semena skladována v lednici. Po přijetí je lze ihned zasít, nebo pokračovat ve stratifikaci (viz níže) až do doby, než budeme chtít, aby vyklíčila.

Nejvhodnější období pro nákup semen ke stratifikaci je zima, jaro až časné léto a potom pozdní podzim.

Přichystáme si výsevní nádobu, která by měla být hluboká alespoň 12-15 cm, např. vaničku od masa, zmrzliny, nebo třeba truhlík. Vespod vytvoříme malé odtokové otvory.

Semena vysejeme do propustného substrátu, který by se měl skládat z 50% zahradnického rašelinného substrátu a 50% písku, perlitu nebo nejlépe zeolitu a tímto substrátem jsme předtím naplnili připravenou výsevní nádobu. Větší semena je možné vysévat do čistého písku nebo vermikulitu.

Semena sázíme asi 1-2 cm hluboko. Substrát po vysetí semen dostatečně zavlažíme.

Nyní výsev popíšeme a uvedeme datum výsevu, abychom věděli, kdy bude stratifikace hotová.

Teď přijde na řadu samotná stratifikace. Výsev dáme do ledničky po dobu 4 - 12 týdnů (v případě potřeby i déle). Ujistíme se, že je výsev zavlažený. Výsev nepřikrýváme - musí dýchat! Musí probíhat výměna plynů. Pokud je zimní období, můžeme místo do ledničky dát semena ven. Výsev může klidně i promrznout, někdy to může být ku prospěchu a urychlit stratifikaci, ale obecně nejúspěšněji stratifikace probíhá při teplotě +2 až +5°C. Pokud bychom ale stratifikovali venku, je nutné výsev chránit před hlodavci!

Po uplynutí stanovené doby chladné stratifikace výsev vytáhneme z lednice. Kalendářně bychom nyní měli mít předjaří, jaro, nebo časné léto. Semena z lednice umístíme v nejlepším případě do zahradního skleníku nebo ven. V horším případě, a popřípadě, pokud je jiné roční období, než je uvedeno výše, tak semena můžeme předpěstovat i doma za oknem, ale toto není až tolik vhodné, neboť pro vyklíčení je důležité, aby byla teplotní denní amplituda, tzn. rozptyl teplot mezi dnem a nocí alespoň 10°C, lépe 15-20°C. Ve skleníku jsou podmínky pro klíčení nejlepší. Venku v polostínu také obvykle klíčení probíhá v pořádku.