Makleja srdčitá - Maclaeya cordata

Makleja je statná, až kolem 2,5 metrů vysoká, vytrvalá bylina kvetoucí drobnými, načervenalými květy uspořádanými v dlouhých latách. Pochází z Číny, Japonska a Tchaj-wanu, kde roste v hlubokých, výživných, lehčích půdách v řídkých listnatých lesích, houštinách, na neobdělávaných polích, na březích rybníků či vodních toků i podél cest. Vyskytuje se zde v nadmořské výšce do 800 m.

Bylina se statnou lodyhou raší v květnu a zasychá na podzim. Kvete od července do září a i přes svou výšku se nevyvrací a nepotřebuje oporu. Preferuje polostín a mírně vlhké stanoviště, stejně dobře však roste i na slunci, pokud má ovšem dostatek vody. Lodyha je porostlá statnými listy s řapíky 5 až 15 cm dlouhými a s čepelemi v obryse široce vejčitými až okrouhlými, které mívají v průměru 15 až 25 cm a mají sedm až devět dlanitých, po obvodě zubatých laloků. Na svrchní straně jsou listy tmavozelené, na spodní sivozelené a plstnaté. Na podzim se listy před opadem zbarví žlutě.
Na lodyze vyrůstají 15 až 40 cm dlouhá, mnohokvětá latnatá květenství s postupně se rozvíjejícími drobnými květy na stopkách. Čtyři kališní lístky velké 1 cm mají vejčitý tvar, na bází bývají vakovitě vyduté a jsou okrově až bronzově zbarvené. Plody jsou ploché, hnědé, stopkaté tobolky,

Makleja je krásná a neokoukaná soliterní trvalka do stínu, polostínu i na slunce. Také je v hledáčku vědců, neboť obsahuje ve všech částech protopinové alkaloidy, hlavně allokryptopin a protopin a kvarterní alkaloidy, např.sanguinarin, chelerythrin, makarpin a další. Zejména makarpin je intenzivně zkoumán pro možnost jeho využití při studiu buněčných struktur průtokovou cytometrií a fluorescenční mikroskopií.