Komule japonská - Buddleja japonica

Jeden z mnoha botanických druhů komule či tzv. motýlího keře. Botanické druhy se velice špatně shánějí, přitom je každý druh odlišný, vypadá jinak, má úplně jiné listy i květy, takže se nemění jen barva květu, jako u odrůdových rostlin, ale různí se i tvar, barva a povrch listu, kmínku i květu.

Buddleja japonica má mnohem exotičtější vzhled listů i květů, hladké, měkké, svěže zelené listy, které se trochu podobají granátovému jablku s lipií. Květenství keře nesou na koncích svých větviček od června postupně obvykle až do zámrazu! Květy jsou velmi zajímavé v tom, že jsou jakoby plstnaté, sametové a jsou modrorůžové nebo fialové barvy a jednotlivý kvítek tak připomíná - ač má zpravidla 4 okvětní "plátky" - nějaký tropický druh orchideje, gloxínie či africké fialky. Tyto kvítky jsou přitom na koncích větviček po mnoha desítkách.

Druh pochází z japonských ostrovů Hunšú a Šikokú, kde roste na horských svazích. Dorůstá jen do 2 metrů, hodí se tak i na menší okrasné zahrádky, dá se udržovat malý.

Mrazová odolnost je okolo -17°C, je lepší na zimu přikrýt chvojím. V chladných zimách může nadzemní část rostliny vymrznout, ale rychle regeneruje. Naše zkušenosti s mrazuvzdorností jsou zatím takové, že nám kontejnerovaná rostlina přežila bez úhony -10°C v nevytápěném skleníku, kdy kořenový bal zcela promrzl. Nyní mateční rostlina bude čelit své první zimě ve volné půdě.

Výsev - jak stratifikovat:

Přichystáme si výsevní nádobu, která by měla být hluboká alespoň 7 cm, např. vaničku od masa, zmrzliny, nebo třeba truhlík. Vespod vytvoříme malé odtokové otvory.

Semena vysejeme na povrch propustného substrátu, který by se měl skládat z 50% zahradnického rašelinného substrátu a 50% písku, perlitu nebo nejlépe zeolitu a tímto substrátem jsme předtím naplnili připravenou výsevní nádobu. Větší semena je možné vysévat do čistého písku nebo vermikulitu.

Semena jsou jemná, drobná a potřebují klíčit na světle, takže je nezasypáváme, pouze přitlačíme k substrátu. Substrát po vysetí semen dostatečně zavlažíme rosením, abychom semena nevyplavili.

Nyní výsev popíšeme a uvedeme datum výsevu, abychom věděli, kdy bude stratifikace hotová.

Teď přijde na řadu samotná stratifikace; nejprve výsev se semeny dáme do ledničky po dobu 8-12 týdnů. Ujistíme se, že je výsev zavlažený. Výsev nepřikrýváme - musí dýchat! Musí probíhat výměna plynů. Pokud je zimní období, můžeme místo do ledničky dát semena ven. Výsev může klidně i promrznout, někdy to může být ku prospěchu a urychlit stratifikaci, ale obecně nejúspěšněji stratifikace probíhá při teplotě +2 až +5°C. Pokud bychom ale stratifikovali venku, je nutné výsev chránit před hlodavci!

Po uplynutí 8-12 týdnů chladné stratifikace výsev vytáhneme z lednice. Kalendářně bychom nyní měli mít předjaří, jaro, nebo časné léto. Semena z lednice umístíme v nejlepším případě do zahradního skleníku nebo ven. V horším případě, a popřípadě, pokud je jiné roční období, než je uvedeno výše, tak semena můžeme předpěstovat i doma za oknem, ale toto není až tolik vhodné, neboť pro vyklíčení je důležité, aby byla teplotní denní amplituda, tzn. rozptyl teplot mezi dnem a nocí alespoň 10°C, lépe 15-20°C. Ve skleníku jsou podmínky pro klíčení nejlepší a semena zpravidla vyklíčí po úspěšné stratifikaci po 4 - 8 týdnech. Venku v polostínu také obvykle klíčení probíhá v pořádku. Výsev s drobnými semínky můžeme během klíčení přikrýt sklem, plexisklem, sáčkem či jiným čirým materiálem, aby nám výsev ani na chvíli nevyschnul.