Klitorie ternatská - Clitoria ternatea

Klitorie je vytrvalá, neopadavá, teplomilná, slabě ovíjivá bylina pěstovaná jako náhrada kvalitní píce nebo častěji jako okrasná rostlina. V klimaticky příznivých lokalitách je to luštěnina bohatá na bílkoviny, zvířata ji ráda spásají. Své jméno získala podle podoby květů, které mají svým tvarem připomínat ženské pohlavní orgány. Toto pojmenování pochází od německého badatele Georga Eberharda Rumpfa, které v modifikované podobě použil už Carl Linné.

Rostlina pochází z vlhkých tropických nížin jihovýchodní Asie, ale je tolerantní vůči nedostatku vláhy. Roste i na polosuchých stanovištích s ročními srážkami pouhých 500 mm, stejně jako v deštivých oblastech při ročním spadu okolo 1500 mm za rok. Nesnese ale dlouhodobě zamokřené stanoviště ani zaplavení kořenů vodou, upřednostňuje prostředí s propustnou humózní půdou. Dokáže růst v široké škále půd od písčitých až po jílovité s pH v rozmezí 5,5 až 8,9, snese i slabě zasolenou půdu. Ke kvetení potřebuje plné slunce, je pouze mírně tolerantní k polostínu. Vyskytuje se nejčastěji v nadmořské výšce od hladiny moře po 1800 m n. m., při průměrné roční teplotě v rozmezí 15 až 30 °C. Její kořeny přežijí i krátkodobý pokles teploty pod 0° C, ne však lodyha a listy. Rostlinu pěstujeme ideálně jako přenosnou, s letněním venku a zimováním v chladnějších prostorech s 10 - 20°C.

Klitorie je známá po celém světě nejen pro svůj typický tvar květů, ale i pro svou typickou, indigově modrou barvu, pro kterou se květy sklízejí a používají pro obarvování např. čajů. Nálev z květů klitorie ternatské se nazývá "modrý čaj". Barva nálevu je opravdu výrazně modře zbarvená, vlivem pH vody však dosahuje různých odstínů. Nálev má i četné léčivé účinky, zejména na nervovou soustavu a psychiku, ale i na vnitřní orgány nebo pohybový aparát.