Višeň keřová - Prunus cerasus x P. fruticosa

V Kanadě dostali šlechtitelé skvělý nápad - využít výhody višně obecné a křovité a vznikla série zajímavých kříženců. Po višni obecné mají rostliny poměrně velké plody a po višni křovité naopak malý vzrůst a lepší odolnost vůči suchu. Ovšem pouze pokud jde o rostlinu na vlastních kořenech (řízkovanec, semenáč) anebo alespoň roubovanou na mahalebce. Za těchto okolností keře dorůstají 150 až 200 cm, v dokonalých podmínkách i přes 250 cm. Rostliny ochotně a bohatě plodí kyselosladké plody, velikosti i chutě višně. Sladká chuť převažuje až když jsou plody skutečně co nejvíce zralé a barví se do temných tonů červené.

Je nutné volit slunné stanoviště a půda může být sušší, ale v posledních letech, kdy srážky velmi chybí, rostliny v suchých půdách spíš trpí. Ve vlhčích oblastech jsou rostliny celkem náchylné na moniliozu, což lze úspěšně řešit postřikem. Například u nás však monilie na keřových višních nepropuká a zatím jsme nikdy ošetřovat nemuseli.