Jiřina šarlatová - Dahlia coccinea

POPIS

V roce 2018 jsme poprvé vyzkoušeli pěstování jedlé jiřiny a to ze semen. Semenáče hned první rok přinesly slušnou úrodu 1-3 kg hlíz na rostlinu. Při pěstování z hlízek by měla být úroda ještě o něco větší. Jedná se o středně vysoký druh, dorůstající asi 130 cm, jehož stonky a listy mají načervenalé až červené zbarvení. Květy jsou krásné, červené barvy se žlutým středem a hlízy jsou rovněž červené, avšak vyskytují se i žluté nebo bílé hlízy.

PĚSTOVÁNÍ

Pěstování těchto jiřin je nesmírně snadné, jde možná o jednu z nejméně náročných hlíznatých rostlin po topinamburech. Vyžadují kvalitní zeminu, bohatou na živiny a vláhu.

Pěstování ze semen je snadné, semena dobře klíčí a velmi rychle se vyvíjí. Zhruba koncem března až v dubnu vyséváme semena na povrch substrátu ve výsevní misce nebo v samostatných květnících při teplotě nad 18°C. Rostliny se rychle vyvíjí a můžeme je brzy přesadit do samostatných nádob a v po mrazíkách do volné půdy.

SKLIZEŇ A VYUŽITÍ

Rostliny vykopáváme před, nebo po prvních mrazících. Obvykle to bývá od konce října až do konce listopadu, pokud počasí dovolí. Hlízy sklidíme a ke konzumaci je necháme 1-2 týdny uležet ve sklepě nebo chladné místnosti, případně i kratší dobu v pokojové teplotě. Hlízy jsou křehké a šťavnaté a konzistencí připomínají jakon. Chutí připomínají rovněž jakon s příměsí topinamburu a špetkou petržele. Nejsou však sladké, jako jakon. Hodí se jak na čerstvou konzumaci (po oloupání a nakrájení např. do salátů), nebo na vaření (pak chutnají blíže topinamburu). Zkoušeli jsme pěstovat i několik odrůd klasických okrasných jiřin, které jsou sice rovněž jedlé, ale hlízky běžných odrůd nedorůstají ani poloviční velikosti, jsou tuhé a chuťově spíše nedobré. Jiřina šarlatová se nám skutečně osvědčila.