Dub lyrovitý - Quercus lyrata

Dub lyrovitý je opadavý strom dorůstající výšky kolem 18 - 25, vzácně až 30 metrů. Koruna je mohutně rozložitá, kmen spíše krátký a pokřivený. Borka je světle hnědo-šedá, pukající v plátech. Listy jsou až 20 cm dlouhé, lyrovitě peřenosečné, se 3 až 4 tupými nebo špičatými laloky na každé straně. Spodní 2 páry laloků jsou mnohem menší než horní, trojúhelníkovité. Žaludy jsou velké 3-5 cm a dozrávají prvním rokem, vyrůstají po 1 až 2 na až 4 cm dlouhých stopkách, jsou světle hnědé nebo šedavé, podlouhlé, obvykle zcela nebo téměř zcela obklopené číškou.

Druh je původní v jihovýchodních oblastech USA. Roste převážně v lužních a bažinatých lesích. V oblastech společného výskytu se kříží s jinými duby ze sekce Quercus, zejména s dubem dvoubarevným (Quercus bicolor), dubem virginským (Q. virginiana), s jižním ekotypem dubu velkoplodého (Q. macrocarpa), dubem hvězdovitým (Q. stellata) a dubem Michauxovým (Q. michauxii). Je dosti mrazuvzdorný a dobře prosperuje i ve střední Evropě, upřednostňuje vlhké a hlubší půdy, zvládá i mírně sušší půdy, ale na nedostatek vláhy reaguje zastavením růstu. 

Je to jeden z poměrně dobře jedlých druhů dubů, obecně s nízkým obsahem trpkých taninů, kdy žaludy mají opodstatnění jako potravina. Jednotlivé stromy mohou mít variabilní kvalitu plodů, co se týče přímého konzumu bez tepelné úpravy, některé rodí sladké žaludy jen s minimálním množstvím trpkých taninů. Avšak po tepelné úpravě jsou žaludy jedlé ze všech stromů tohoto druhu. Semena se tedy upravují buď tepelně, nebo se suší a melou na mouku, ze které se peče chleba, placky, knedlíky, nebo se mouka používá jako zahušťovadlo do polévek a omáček. Dále se plody pečou a v neposlední řadě se, pražené a mleté, využívají jako náhražka kávy. Pro ještě lepší stravitelnost se u žaludů provádí po sklizni něco jako stratifikace, kdy se semena zahrabou venku do vlhké hlíny, nechají se takto přes zimu a na jaře, v době počátku klíčení, se vykopou a použijí. Takto naklíčené žaludy jsou nejstravitelnější a nejsladší.