Úvod » Sbírkové dřeviny a byliny » Listnaté » Dub cesmínovitý - Quercus ilex X Tuber melanosporum


        

Dub cesmínovitý - Quercus ilex X Tuber melanosporum

Sazenice pokusně očkovaná lanýžem černovýtrusým (Tuber melanosporum)

skladem

 

Skladem: 11 ks
Přibližná výška rostliny v cm (bez květináče): 15/25
Maximální mrazuvzdornost: -22°C
Mykorhizní symbiont: Lanýž černovýtrusý (Tuber melanosporum)
cena:
199 Kč
Hlídací pes:
Hlídací pes

do košíku:
  ks  

Dub cesmínovitý - Quercus ilex

 

Stálezelený neopadavý, velký keř nebo strom, rostoucí hojně ve Středomoří. U nás je jeho pěstování vzácné, přestože jeho odolnost vůči mrazu je poměrně vysoká, kolem - 20°C. Je to přitom krásný strom, který zdobí po celý rok svými pevnými lesklými listy, které připomínají svým tvarem listy cesmíny a vavřínu dohromady. Pěstování je jednoduché, v chladných oblastech buď v nádobě jako přenosnou rostlinu, která může venku zůstat do -5 / -8°C a zimovat v teplotách -5/ +11°C. Přes vegetační období se pěstuje venku na plném slunci s dostatečnou zálivkou, kdy půda v květináči nesmí proschnout. Po výrazném přeschnutí rostlina opadá, většinou však rostlina následně opět vyraší. Tehdy - po opadu listů - je však citlivá na přelití!

V alespoň trochu teplejších oblastech doporučujeme pěstovat tyto duby venku. V zemi mají rádi slunečnou pozici a sušší půdu, která nemusí být ani příliš bohatá na živiny. Mladé rostliny chráníme při teplotách pod -15°C, nebo při kombinaci silných nočních mrazů a denního slunečního svitu. Pokud takové dny nastanou, je vhodné rostliny zastínit proti slunci, které by jim po mrazivé noci vlivem změny teplot potrhalo pletiva v listech a ty by následně uschly a opadly. Tyto problémy vyřeší vysazení do zimního stínu. V Mrchojedech pěstujeme tento dub od roku 2015 ve volné půdě bez jakýchkoliv potíží, z malinkého semenáčku má v roce 2020 již přes dva metry. V roce 2021, po mrazivé zimě s -18°C je opět bez poškození a výška již dosahuje přes 2,5 metru.

Rostliny jsou pokusně naočkovány lanýžem černovýtrusým (Tuber melanosporum)

Lanýž černovýtrusý nejlépe koexistuje s teplomilnými a stálezelenými druhy dubů, se kterými neodlučitelně roste téměř v celé jižní Evropě. Vyžaduje nejteplejší polohy republiky a pH půdy nejméně 7, lépe však 7,2 až 8,4. Jedná se o nejcennější a nejaromatičtější z černých lanýžů. V chladnějších oblastech možno vyzkoušet v příznivých mikroklimatických podmínkách.

Níže se můžete dočíst něco o lanýžích, jejich pěstování a o tom, jak s očkovanou rostlinou nakládat, aby se lanýžům dařilo. (Pakliže vám jde pouze o rostlinu jako takovou a o lanýže nemáte zájem, nemusíte nic řešit a rostlinu pěstovat standardně dle jejich nároků :) )

  • V našich podmínkách se lanýže vyskytují hned v několika druzích, vždy jde ale o velmi zřídkavé nálezy. Vyskytují se zejména v teplejších oblastech na vápencovém podloží. Nejčastěji se u nás vyskytuje lanýž letní (Tuber aestivum v. aestivum), který fruktifikuje (tvoří plodnice) od pozdního jara a přes léto. Od konce léta do zimy pak tvoří plodnice například lanýž zimní (Tuber brumale) nebo lanýž letní  burgunský (Tuber aestivum var. uncinatum), který roste spíše v západní a jihozápadní Evropě. Existují ale i druhy, které se vysyktují i u nás ve vyšších polohách, vzácně se tak můžeme i v chladnějších polohách republiky setkat třeba s lanýžem sametovým (Tuber puberulum) a to i na kyselejších půdách pod jehličnany.
  • Historie sběru i prodeje lanýžů v Česku a na Slovensku je bohatá, už ve středověku bylo možné je koupit na trzích. V našich podmínkách lze pěstovat hned několik druhů i mimo naše původní druhy, jako třeba lanýž černovýtrusý (Tuber melanosporum). Naopak nejcennější bílý lanýž Piemontský (Tuber magnatum) pěstovat nelze.
  • Lanýže se očkují nejlépe na několikaměsíční semenáčky vybraných druhů dřevin, a to různými metodami. Naše metoda spočívá v opatření kvalitních a čerstvých spór lanýžů z Francie, získané šetrným sušením a rozmělněním plodnic, jež se smíchají s hydratovaným hydrogelem a do čerstvě připravené směsi se namáčí očištěná kořenová soustava semenáčků dřevin, které nejsou kolonizovány jinou, konkurenční houbou. Po aplikaci roztoku ošetřené rostliny sázíme do přesně upraveného substrátu se správným pH a bez přidaných hnojiv, které by mohly mít negativní důsledek na mykorhizu.
  • Lanýže tvoří s dřevinou tzv. endomykorhizu, což je typ mykorhizy, který je při důkladném pohledu na kořenové vlásky dokonce patrný i pouhým okem. Lépe lze endomykorhizu pozorovat pod lupou nebo binokulárním mikroskopem.
  • Pro samotné pěstování lanýžů, respektive pěstování očkovaných sazenic, je důležité zejména pH půdy, které by mělo být vyšší než 7. Ideálně pak, dle druhu lanýže, 7 - 8,5. V oblastech s kyselou půdou lze použít mletý dolomitický vápenec, který zapravíme do půdy v místě, kam budeme vysazovat očkované sazenice. Dolomitický vápenec je možné jednoduše doplňovat posypáváním půdy v okolí v průběhu celého života očkované sazenice. Půda nesmí být podmáčená a bahnitá, ale spíše sušší nebo vysychavá. V chladnějších polohách očkované sazenice vysazujeme na jižně orientované expozice, naopak v nejteplejších oblastech spíše na severní. Pouze v případě lanýže černovýtrusého volíme vždy spíše teplejší jižní expozici.
  • Další důležitý bod tkví v tom, že v okolí vysazených očkovaných sazenic by nemělo být pro lanýž konkurenční prostředí. Jinými slovy by v okolí neměly být stromy s aktivní mykorhizou. V praxi to znamená, že očkované sazenice je nejlepší vysazovat do prázných zahrad, luk, bývalých polí, travních porostů, rumišť, na náspy, do navážek atp. Naopak není vhodné vysazování do lesů, parků a zarostlých zahrad, kde je v okolí pravděpodobně příliš mnoho konkurenčních mykorhizních hub. Zároveň není vhodné ani vysazování očkovaných sazenic s vícero druhů lanýžů poblíž sebe, vždy by se k sobě měly vysazovat sazenice se stejným druhem lanýže, ačkoliv na samotném druhu dřeviny nezáleží a tyto se mohou kombinovat.
  • Lanýžům se obvykle nejlépe daří v symbióze s některými druhy dubů, lísek, kaštanovníků, buků, habrů, ale i některých jehličnanů, jako jsou borovice nebo cedry.
  • Naše očkované sazenice je možné buď zasadit rovnou do volné půdy (a to v průběhu celého roku, pokud není půda zamrzlá), nebo přesadit do většího květináče a do volné půdy vysadit později. V každém případě je nutné myslet na to, že je potřeba dodržet zmíněné pH substrátu a nepoužívat agresivní a anorganická a raději ani organická hnojiva. Chudší půdy jsou pro rozvoj mykorhizního systému vhodnější. Při dočasné kultivaci v květináči nesmíme sazenici vystavovat takovému mrazu, aby nepromrzl celý kořenový bal.
  • V ideálním případě by se mělo okolí vysazené očkované dřeviny udržovat spíše bezplevelné, nebo mělce zamulčované. Po letech, pokud se lanýž uchytil a projevil, bude sám udržovat menší okruh kolem hostitelské dřeviny bez vegetace, nebo bude bylinná vegetace v okolí utlumena - i to lanýž umí!
  • Doba, kdy podhoubí na očkované sazenici začne produkovat lanýže, závisí na řadě faktorů, avšak předpokládá se doba první fruktifikace mezi 5.-8. rokem po výsadbě. Ojediněle je možný výskyt i dříve a dokonce je možné, aby sazenice vyprodukovala lanýže i při pěstování v nádobě, ale spíše je to vzácné.

Naše vlastní teze při pěstování lanýžů je, že se lanýže nesnažíme pěstovat na produkci a ke "zbohatnutí" na jejich plodnicích, ale chceme je vyzkoušet jako unikátní možnost, jak propojit společenstvo dřevin. V našem případě třeba "jedlých" dubů s rovněž jedlými lískami a kaštanovníky přes síť houbových "kořenů" zvané hyfy, které jsou součastí neuvěřitelně inteligentního a fascinujícího přírodního systému, zvaného mykorhiza, přes kterou jsou stromy schopny komunikovat, předávat jednoduché a možná i složitější informace, ale i vodu a potřebné látky. V příštích letech budeme zakládat lanýžový lesík z těchto sazenic.

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

Nebyl zatím přidán žádný názor. Přidejte svůj názor nebo dotaz jako první.

NDM1YzkyOT
Hlídací pes
Watch DOG


Informovat na e-mail při změně:


       když cena klesne pod

        když produkt bude na skladě


Zadejte Váš e-mail: