Cypřišek nutkajský - Chamaecyparis nootkatensis

Vážně nemáme rádi tůje. I když... Tůje, ale i mnohé cypřišky, maji právem strašlivou pověst, neboť se neustále vegetativně množí jakési kompaktní, zakrslé či jinak "zparchantělé" kultivary, které jsou už tak okoukané, nudné a "bezduché", že se hodí akorát tak na hřbitovy, nebo pro tvorbu uniformních živých plotů. To jsou ty tůje, které rádi nemáme. 

Potom jsou tu botanické druhy tůjí, které tvoří velké stromy, krásné figury, tvarově dosti připomínající majestátní sekvojovce... Proč ale zmiňujeme tůje? Protože "nutku", jak se říká tomuto cypřišku, by neznalé oko mohlo za tůji zpočátku klidně zaměnit. Je to ale úplně jiný jehličnan, který patří mezi nejelegantnější jehličnany a stromy vůbec! Milovníci jehličnanů již vědí.

Ne! Cypřišek nutkajský není tůje, ač se to tak může na první pohled zdát. Tůje posledních 50 let nedostaly vůbec dobrou pověst, jelikož se, jakožto nejlevnější introdukovaná dřevina, objevovaly v každém květinářství a zahradnictví, kde začala i jejich éra masivního osazování hřbitovů a používání do živých plotů. Do této kategorie ale cypřišek nutkajský nepatří, ač má velice podobnou skladbu jehlic, jde o zcela jinou dřevinu, která má vysoce okrasný charakter. V ČR se s ním setkáme takřka výhradně jen ve starých zámeckých parcích, nebo botanických zahradách.

Nutkajský cypřišek dekorativností v klidu nahradí kašmírský cypřiš (Cupressus cashmeriana), jehličnan, který je považovaný za nejelegantnější jehličnan světa a který bohužel není úplně mrazuodolný. Přepadavé až visící konce větévek nutkajského cypřišku jsou zárukou opravdu vysoké dekorativní hodnoty. Na rozdíl od jiných druhů cypřišků tento roste poněkud pomaleji a budete si tak mnohem více vážit každého jeho přírůstku a určitě se vám hned tak neokouká.

Nutka pochází z pobřežních oblastí Pacifiku na severozápadě Severní Ameriky, přičemž jeho výskyt zasahuje až na Aljašku. Jeho druhové jméno je odvozeno z anglického názvu domorodého obyvatelstva, obývajícího přilehlé okolí Vancouverova ostrova v Britské Kolumbii v Kanadě. V domovině jde o statný, dlouhověký, stálezelený strom dorůstající výšky až 40 metrů. Věk nejstaršího exempláře, rostoucího na západním pobřeží Britské Kolumbie, je odhadován na více než 1800 let. Strom má mimořádně odolné a tvrdé dřevo, které se téměř nerozkládá a je mimořádně výhřevné. Z pěstitelského hlediska jde o poměrně nenáročnou dřevinu, která ocení stálejší přísun vláhy a dobře zvládá oblasti s chladnými vlhkými léty, ale zvládá i mnohem sušší oblasti. Vyhovuje mu slunné nebo polostinné stanoviště. Množí se náročněji, než jakékoliv jiné cypřišky či tůje a je proto dosti hodnotnou a drahou rostlinou.