Borovice jedlá - Pinus edulis

Borovice jedlá, nebo také colorádská, je nízký druh unikátní svými velkými jedlými semeny dobré chuti.

Roste v polopouštních a skalnatých horských oblastech severoamerických států Arizona, Kalifornie, Colorado, Nové Mexiko, Oklahoma, Texas, Utah a Wyoming a na území státu Chihuahua v severním Mexiku. Ve společnosti jalovců a menšího počtu borovic jiných druhů zde vytváří porosty o celkové rozloze okolo 200 000 km², které díky nízkému rozvětvení stromů a keřů mají charakter zakrslého jehličnatého lesa. Do Česka se tato dřevina dostala až roku 1927, kdy byla vysazena do zámeckého parku v Průhonicích. Dodnes se v ČR jedná o druh jen velmi vzácně pěstovaný. 

V našich podmínkách se jí daří dost dobře, vlastně s prohlubujcími se horkými a suchými léty čím dál lépe, ale netrpí ani při vlhkém počasí - je velmi přizpůsobivá, co do podmínek. Pochází totiž z oblastí, kde bývá v zimě v extrému až k -40°C, v létě až k +45°C a průměrný roční úhrn srážek zažívá od cca 250 mm až po téměř 600 mm, tedy poslední roky z Česka skoro jako vystřižené, co se týká srážkových úhrnů (co bychom vlastně mnozí dali za 600 mm za rok, že?)

Dřevina roste poměrně pomalu a dorůstá jen výšky kolem několika málo metrů, byť prastaré exempláře v dokonalém klimatu mohou mít až 15 metrů, ale počítat můžeme spíše s výškou 1,5 až 3 metry. Hodí se tedy třeba i na větší skalky, svahy, náspy aj, ale třeba i do kompozice s kaktusy, jukami a agave. Vzpřímené, krátké a poměrně tlusté jehlice dávají borovici takový pouštní charakter vzhledu.

Asi nejzajímavější na tomto druhu jsou její šišky, které sice nejsou velké, za to obsahují semena veliká až 1,5 cm! Ta jsou jedlá a chutná. Tento druh patří mezi několik druhů "oříškových borovic", rodící tzv. piniové oříšky. Ovšem pozor, pro tvorbu semen je zapotřebí dvou stromů - semenáčů, Stromy vytvářejí šišky nejdříve od 8. až 10. roku života.