Úvod » Ovocné netradiční rostliny » TOP netradiční ovoce » Tomel japonský "Directna 5"


        

Tomel japonský "Directna 5"

novinka

skladem

 

Skladem: 3 ks
Dostupnost: skladem
Přibližná výška rostliny v cm (bez květináče): 50/80
Maximální mrazuvzdornost: -18°C
Podnož: Diospyros lotus
cena:
455 Kč
Hlídací pes:
Hlídací pes

do košíku:
  ks  

Tomel japonský - Diospyros kaki

Popis a původ

Tomel japonský je strom, pocházející ze západu Číny, Barmy a části Indie, dorůstající v domovině a subtropech do výšky až okolo 15 m, ojediněle se drží v keřové formě do 5 metrů. Má poměrně hluboko sahající kůlovitý kořen. Mladé výhony, vejčité pupeny a větvičky s květy jsou hustě chlupaté. Velmi dekorativní listy jsou tuhé, lesklé a bývají dlouhé 10 až 20 cm a široké 5 až 10 cm. Na podzim se před opadem zbarvují sytě žlutě, oranžově nebo červeně.

Čtyřčetné květy vyrůstající na 1 cm stopkách z paždí listů. Samičí květy rostou jednotlivě a nejčastěji na loňských letorostech, mají vytrvalý kalich a zvonkovitou, nažloutlou korunu 10 až 15 mm velkou. Samčí květy jsou menší, jsou sdružené po dvou až pěti ve vrcholících, mají zelený kalich stejně velký jako bílou korunu velkou 5 až 10 mm a obsahují 14 až 24 chlupatých tyčinek ve dvou kruzích. V našich podmínkách vykvétají obvykle v červnu.

Plodem je zploštělá nebo vejčitá bobule 5 až 10 cm velká, která je v době zralosti zbarvená oranžově, načervenale nebo namodrale a u stopky má vytrvalý kalich. Slupka plodů je hladká a ojíněná, dužina je oranžová a v plné zralosti je mazlavé konzistence. Opylený plod obsahuje od jednoho po osm hnědých, elipsoidních, zploštělých semen až 2 cm dlouhých. Plody dozrávají na konci podzimu, obvykle až po opadu listů, u nevyzrálých plodů většiny odrůd je dužina tuhá, křupavá a trpká.

Opylovací poměry

Stromy tvoří, dle odrůdy, buď květy obou pohlaví, či jen samičí, tvořící plody partenokarpicky, tedy bez opylení. Takové plody potom neobsahují žádná semena. Nejkvalitnější a největší jsou však plody opylené.

Rozdělení na skupiny

Odrůdy se dělí na 4 základní skupiny dle obsahu taninů, způsobujících svíravost v době sklizně (v době, kdy mají plody ještě pevnou dužninu):

PCNA (angl. Pollination Constant Non Astringent) - Odrůdy této skupiny mají plody, které nejsou svíravé i v případě, že nemají semena. Patří sem odrůdy např. Hana Fuyu, Izu, Jiro, Fuyu nebo O´Gosho.

PVNA (angl. Pollination Variant Non Astringent) - Tato skupina má plody bez svíravosti po opylení. Kvalita opylení a množství semen může mít vliv na svíravost plodů, ale obvykle už více než 1 semeno v plodu garantuje dužninu již bez svíravosti. V dužnine jsou přítomny tmavé tečky. Např. Mikatani Gosho, Tipo, Nishimura Wase nebo Tone Wase.

PVA (angů. Pollination Variant Astringent) - Odrůdy jsou v době sklizně vždy svíravé, ať už mají semena či nikoli. Oblast kolem semen, jsou-li přítomna, svíravá nebývá a dužnina zde bývá tmavší. Množství semen nemá vliv na trpkost dužniny. Změknutím se trpkost vytrácí. Odrůdy Triumph, Mercatelli a Hiratanenashi.

PCA (angl. Pollination Constant Astringent) - Odrůdy jsou v době sklizně vždy svíravé, ať už mají semena či nikoli. Svíravost se ztratí, jakmile plody změknou. Odrůdy Fuji, Hachiya, Yokono, Tamopan.

V závislosti na kvalitě taninů, obsažených v dužině a na obsahu prchavých látek (ethanol a acetaldehyd), produkovaných semeny se dále dělí na:

VIG (angl. Volatile Independent Group) - Skupina odrůd, ve kterých proces přirozené ztráty svíravé chuti není závislý na produkci a akumulaci prchavých látek v dužnině. Zahrnuje skupinu odrůd PCNA.

VDG (angl. Volatile Dependent Group) - Skupina odrůd, ve kterých proces přirozené ztráty svíravé chuti je závislý na produkci a akumulaci prchavých látek v dužnině. Patří sem věechny ostatní skupiny, které jsou dále rozlišovány na:

PVNA odrůdy - nesoucí semena s vysokou schopností produke prchavých látek.

PVA odrůdy - nesoucí semena s nižší schopností produkce prchavých látek.

PCA odrůdy - nesoucí semena s minimální a zanedbatelnou produkcí prchavých látek.

Pěstování

Tomel japonský v našich podmínkách lze pěstovat venku obvykle jen v nejteplejších oblastech, konkrétně v oblastech s nejmírnějšími zimami a ideálně pak zároveň i v oblastech s dlouhým teplým podzimem. Vhodné oblasti pro celoroční pěstování tomelu japonského je například západní Polabí, Praha, Brno, Plzeň, Ústí nad Labem, Litoměřice a okolí, krajní jižní Morava a místní lokality v jihozápadních a jižních Čechách, na střední Moravě. Každá lokalita má svá specifika a je třeba je mít vysledovaná, místní orografie a mikroklima dělá často více, než pouhý údaj jako je nadmořská výška či poloha. Tomel japonský roste nejlépe v oblastech s průměrnou roční teplotou 11-15°C, k čemuž se již nejteplejší oblasti naší republiky pomalu blíží, či už v nich dokonce jsou. Pěstování tohoto exotického stromu "ulehčuje" neustále se zvyšující průměrná teplota ve Střední Evropě (což však neznamená, že nemůže přijít pořádná zima) a především výběr odrůdy, protože i mezi tomelem japonským existují výrazněji odolnější a ranější odrůdy, jsou to zejména ty čínské.

Každopádně, tomel japonský je velmi dobře pěstovatelný v nádobách, což umožňuje pěstovat tuto dřevinu u nás od Aše až po Jablunkov :). Důležité při nádobovém pěstování je zvolit vhodný substrát, vhodnou velikost nádoby a pravidelné přesazování do "o něco větší nádoby". Substrát namícháme kvalitní kupovaný zahradnický s cca 30-40% anorganických materiálů (perlit, zeolit, pemza, liapor, keramzit, antuka...) a přidat můžeme do 10% objemu kokosového substrátu (lignocel) a do 5 až 10% zahradí zeminy, vhodné s jílovitými částicemi (bez žížal!). Přesazujeme např. ze 2 litrového květináče do 5 až 10 litrové, další rok 20-30 litrové atd. Pokud chceme udržet rostlinu v co nejmenší nádobě, je možné jí ponechat neustále v menší nádobě, ale je vhodné ji každé jaro trochu zmladit osekáním části kořenů a nahrazením nového substrátu. Jde o to, že podnož tomelu má tendenci rychle "státnout", pokud je např. 4 roky ve stejné malé nádobě, tak po přesazení může dosti trpět. Přes vegetaci potom doplňujeme potřebné živiny rozpustnými hnojivy. Nádobovou rostlinu zimujeme při teplotě okolo 0 nebo maximálně do +10°C.

Úplně nejlepší řešení pěstování tomelu japonského v chladnějších oblastech je pěstování ve volné půdě v nevytápěném skleníku či foliovníku, kde jej lze pěstovat i v oblastech s průměrnou roční teplotou okolo 6-7°C, t.j. v nadmořských výškách i kolem 600 metrů. Častým střihem jej lze držet v rozumné výšce. 

Problémy při pěstování nastávají zejména tehdy, když rostlina zjara vyraší a následně přijdou silné jarní mrazíky, V mnoha případech jim sice unikne, neboť tomely obecně raší poměrně pozdě, ale pokud přicházejí mrazíky v květnu, těm zpravidla již neunikde a teplota pod -1°C obvykle spálí narašené pupeny. Mladé stromky lze proti mrazíkům snadno chránit. Pokud klesne v době po vyrašení teplota až na -5°C, už může jít o život i celému stromku, či v lepším případě jednoletému dřevu. Proto je lepší před silnými jarními mrazíky stromky chránit, jak to jen půjde. 

Dalším problémem při pěstování je, zejména v prvních letech, opad nasazených plůdků. Traduje se, že může jít o teplotní šoky způsobené studenou zálivkovou vodu, po bouřce po horkém dni, při studených nocích, atd., což se nám tak docela nepotvrdilo. Opad probíhá spíše ve volné půdě, než v květináčích, což nasvědčuje tomu, že strom má tendenci první roky jen růst a plody ochotněji drží až od nějakého 4. roku výsadby. Rovněž je vyšší tendence ke shazování plodů v na dusík bohatých půdách. Čili tento problém se časem, více či méně, vyřeší sám s věkem rostliny a je to v podstatě přirozený jev. Na půdu není náročný, nesnese jen přemokřenou, podmáčenou půdu. Otázka nároků na půdu se týká podnože, na které je odrůda tomelu naroubována (viz níže).

Podnož

Odrůdové tomely roubujeme zpravidla na tomel kavkazský (D. lotus). Tato podnož má řadu výhod i nějakou nevýhodu oproti podnoži semenáče tomelu viržinského. Nevýhoda je, že tomel kavkazský je ve dřevě odolný "jen" do -22 až -25°C, což však bohatě stačí na větišně našeho území. Zatím jsme se s mrazovým poškozením tomelu kavkazského nesetkali za roky naší praxe na žádné z našich stávajících, ani minulých zahrad "napříč republikou". Ovšem pozor - platí to pro rostliny zasazené ve volné půdě. V květináči nevystavujeme rostlinu na lotusu ani na virginianě teplotám pod -10°C!

Výhody "lotusu" jsou nesporné, zejména je to počáteční bujný růst oproti rostlinám na t. viržinskému, dřívější nástup do plodnosti a zdá se, že jsou odrůdy na "lotusu" i ranější, dle pozorování i u ostatních pěstitelů zrají o několik dní až týden dříve. Dříve se přitom chybně tradovalo, že ranější jsou odrůdy naroubované na virginianě. Rostliny na "lotusu" rovněž lépe zakořeňují a mají v kratší době bohatší kořenový bal. Podnož "virginiany" by měl vyhledávat ten, kdo bydlí v opravdu krajních podmínkách v oblastech, kde teplota v zimě padá hluboko pod -20°C. Mimo to musí jít o podnož tomelu viržinského s 90 chromosomy (severní populace). Navíc žádná odrůda Diospyros kaki a ani kříženců kaki x virginiana nesnese pod -25°C, ačkoliv se o některých někdy píše, že snáší kolem -30°C, což je nesmysl. Jen vyjmečně a krátce snese pár odrůd kříženců (např. Rossianka, Pamjaťi Pasenkova) maximálně -26°C. Veškeré udávané mrazové odolnosti jsou ale závislé spíše na délce trvání samotného mrazu. Další výhodou podnože "lotusu" je nenáročnost na půdu; virginiana nesnáší vyšší obsah vápna v půdě, což je problém na většině území nížin Moravy, Polabí a Slovenska, zatímco lotusu vápnité půdy nevadí, přičemž toleruje i půdy mírně kyselé. V neposlední řadě je "lotus" odolnější vůči suchu a prosperuje i v sušší půdě, ve které už by virginiana živořila. Náročnost viriginany na půdu by se dala přirovnat k nárokům Asiminy triloby.

Sklizeň a využití

Plody zrají, dle odrůdy, způsobu pěstování a lokality, od října do prosince. Při dozrání plody změknou, dle odrůdy zoranžoví, či zmodrají, trpké odrůdy ztratí trpkost. V této fázi plody konzumujeme syrové, nebo je využíváme v kuchyni do různých sladkých pokrmů, od zmrzlin, přes želé a pudinky až po buchty. Plody je vhodné i sušit (oloupané) Uchovávání zralých plodů je velmi krátkodobé, ale měkkou dužninu lze zamrazit. Pokud chceme, aby nám plody vydržely déle jako stolní ovoce, lze je utrhnout vybarvené, ale ještě tvrdé ze stromu a dát je do uzavíratelné nádoby s jablky, díky kterým plody postupně krásně dozrají. Stejně lze řešit dozrávání v nepříznivých klimatických podmínkách, kde plody nestihnout perfektně vyzrát na stromech. Pokud chceme, aby vydržely skutečně dlouho, lze je, mírně podtržené, skladovat v lednici při teplotě okolo nuly několik týdnů až pár měsíců. 

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

Nebyl zatím přidán žádný názor. Přidejte svůj názor nebo dotaz jako první.

ZDM3ZDM2
Hlídací pes
Watch DOG


Informovat na e-mail při změně:


       když cena klesne pod

        když produkt bude na skladě


Zadejte Váš e-mail: